TUHÉ VAZBY

V7 Poloplátěná tuhá vazba s okraji

Poloplátěná vazba, kdy na potažení desky je použit papír a na hřbet plátno. Potahový papír bývá samozřejmě většinou potištěn.

V8 celoplátěná vazba, rovná

V8 celoplátěná vazba kulacená

Knižní vazba V8 je vazba s nekombinovaným potahem, tzv. celoplátěná vazba. Knižní desky jsou potaženy celistvým plátěným potahem. Tato vazba má povolené tři varianty. V8a je vazba, kdy jsou knižní desky potaženy laminovaným papírem. V8b je tuhá vazba s deskami potaženými papírovým potahem. Papír může být lakovaný, běžně potištěný, speciální potahový, nebo se syntetickým zátěrem. V8c tuhá vazba s deskami potaženými jiným potahem, například usní, imitací usně, včetně vatování desek.

V9

Tuhá knižní vazba V9 má desky z plastu ztužené neměkčenou PVC fólií nebo lepenkou. Povolená varianta je V9a, což je tuhá vazba s neztuženými deskami z plastu, pouze měkčené PVC fólie.

POLOTUHÉ VAZBY

V5

Polotuhá vazba s deskami z lehčí lepenky - knižní blok je buď lepen nebo šešit nití. Vazba je podobná jako V2.

V6

Vazby známé zejména z dětských skládanek - leporel.

MĚKKÉ VAZBY

V1 šitá vazba

Složky nebo archy jsou vloženy od sebe a do obálky a v hřbetu sešity drátkem. Poté jsou na třech stranách oříznuty. Podle normy 883750 pro knižní vazby, je dovolený rozsah pro sešitovou měkkou vazbu V1 u papíru plošné hmotnosti do 70 g/m2 nejvýše 60 listů tj. 120 stran, nad 70 g/m2 max. 44 listů tj. 88 stran. Obálka u této vazby je zásadně bez záložek.

V2 lepená vazba

Na rozdíl od vazby V1 jsou zde jednotlivé listy lepeny. Používají se tři základní typy lepidel:
- vodou ředitelná disperzní lepidla (polyvinylacetáty)
- tavná lepidla na bázi kopolymerů vinylacetátů a etylenu
- polyuretanová lepidla

V3 bloková vazba

Brožura je ve hřbetu sešita ze strany drátem tzv. blokové brožování.Tiskové archy jsou složeny na formát knihy (nebo přímo), sneseny a ze strany prošity drátěnými skobkami různě tlustými podle tloušťky knihy. Celek je zavěšen do papírové obálky a oříznut po třech stranách. Blokovaného brožování se používá do rozsahu nejvýše 400 stran.

V4 šitá vazba

Lepená brožura šitá nití. Měkká vazba zpevněná šitím. Technologicky náročnější vazba, která však vyniká vysokou životností. Používá se např. u učebnic. Knižní složky jsou ve hřbetě sešité tavnými nitěmi a zalepeny do 4 x rýhované kartonové obálky bez záložek. Obálka musí být přilepena po celé ploše mezi 1. a 4. rýhou.

falcování, bigování, rylování

Skládání. Bigování se provádí u silnějších materiálů (od 175g/m2 a výš) a desek měkkých vazeb. V místě, kde se potřebuje papír ohnout, se udělá podélná rylka, která se tlakem vytlačí a papír se v toto místě ohne bez vedlejšího poškození (praskání).
Tuto technologii u papíru do gramáže 150g/m2 nazýváme falcování. Při falcování je papír strojem (falcovačkou) skládán na výsledný formát (např. A4 falcovaná na 1/3), nebo je jednoduše pouze přeložen. Je možno použít jen na papíry s gramáží do 200g. U nás v tiskárně falcujeme
až do formátu 50x70 (B2).

laminace

Laminace produktu spočívá ve spojení papírové obálky či potahu s tenkou fólií. Tato metoda zušlechtění je velmi častá a dokonale chrání produkt při používání. Lze zvolit lesklý, matný popř. několik druhů reliéfních povrchů.

Laminovat lze za tepla nebo za studena.
Laminování za tepla probíhá při teplotách okolo 110 °C (tato teplota je nejčastěji používaná, technologie funguje zhruba od 90 do 125 °C).
Laminaci za studena můžeme rozdělit na suchou a mokrou. Při suché laminaci se používá samolepící fólie, která se na potištěný papír lepí tlakem pracovního válce laminátoru.
Mokré laminace je používána zejména ve větších tiskařských provozech. V tomto případě fólie nelepí a mezi ni a papír je ještě před tlakovým válcem nanášena vrstva disperzního lepidla. Při tomto procesu papír někdy vlhne a po laminování má tendenci se kroutit. Laminovat za studena je možné papír od gramáže 115 g/m2.

UV lak

Na první pohled vypadá UV-lak jako laminační fólie, jeho výhoda však spočívá v tom, že ho lze umístit na produkt i parciálně. Tím lze efektně zvýraznit určité části - nadpisy nebo obrázky. Vrstva laku může mít matný, lesklý nebo reliéfní povrch. UV-lak lze velmi dobře kombinovat s ostatními druhy povrchového zušlechtění.

ražba a slepotisk

V tomto případě povrchového zušlechtění se jedná o reliéfní úpravu. Ražbu lze provést buď jen jako pouhou změnu reliéfu popř. tuto vyznačit barevně tzv. ražební fólií. Razit lze do obálky, přebalu, hotových knižních desek a to potažených všemi druhy potahových materiálů. Jako motiv pro ražbu lze použít text popř. pérovky.

výsek

Z obálky, přebalu či potahu lze efektně vyseknout část materiálu. Jako motiv výseku lze zvolit text popř. jednoduché pérovky.

prošití

Tzv. prošití lze použít jako metodu zušlechtění u knižních desek. Steh může tvořit buď abstraktní ornament nebo titul , popř. autora knihy. Tato technika se používá zejména u desek potažených textilií a umělou kůží.

perforace

Perforace v polygrafii znamená proděravění papíru, jež následně umožní odtržení dané části. Setkáváme se s tím často, například v kině a divadle, kdy při vstupu kontrolují lístky a trhají jejich perforované části.

Kašírování

Kašírování je nanesení - nalepení grafických výstupů a tisků na různé deskové materiály. Desky z pěněného PVC, plexi, lehčené sendvičové desky s PU jádrem, dutinkové desky a lepenky.

Duplex

Duplex představuje zvýraznění obrázku přidáním druhé barvy. Často obyčejný vzhled běžné černobílé fotografie se velmi oživí, případně získá určitý nádech (staré fotografie jsou do žluta aj.). Na rozdíl od plnobarevné fotografie se duplex netiskne čtyřmi barvami (CMYK), ale jen dvěmi, čímž se může dosáhnout podstatné úspory finančních prostředků.

ZAJÍMAVÉ ODKAZY

Polygrafický slovník
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/trida.XC.html

Normalizované formáty papíru

Formátová
řada A B
0 841 x 1189 1000 x 1414
1 594 x 841 707 x 1000
2 420 x 594 500 x 707
3 297 x 420 353 x 500
4 210 x 297 250 x 353
5 148 x 210 176 x 250
6 105 x 148 125 x 176
7 74 x 105 88 x 125
8 52 x 74 62 x 88

Výpočet hmotnosti použitého papíru

Výpočet hmotnosti použitého papíru je důležitý zejména ze dvou hledisek:

Tiskárnu zajímá, kolik papíru se spotřebuje pro danou zakázku (papír se běžně prodává po kilogramech).

Zákazník ocení znalost celkové hmotnosti vytištěných materiálů zejména při úvahách o dopravě zakázky z tiskárny. Výpočet hmotnosti jednoho kusu daného materiálu je neocenitelný také při plánování distribuce - jeden gram navíc může v dnešních cenách poštovného prodražit distribuci o mnoho desítek tisíc korun.
Hmotnost 1000 archů daného formátu se vypočítá dle následujícího vzorce:

(Délka x šířka x plošná hmotnost v g/m2)/10.000 cm2

Délka a šířka jsou udávány v cm

Příklad:

Leták A4 v nákladu 10.000 ks, papír 135 g/m2 lesklá křída

(29,7 cm x 21,0 cm x 135 g/m2)/10.000 cm2 = 8,42 kg na 1.000 archů

10.000 ks letáků bude tedy vážit 84,2 kg.

K čemu je při tisku rastr a jak vzniká

http://www.printing.cz/art/pol_minim/rastr.html

Barva

Jakýkoliv požadavek na přesnou reprodukci určité barvy by měl být podložen její bližší identifikací v určitém barevném systému.

Barvu je možné reprodukovat buď jako výtažkovou, která bude tištěna běžným soutiskem barev CMYK. V takovém případě je důležité znát procentní podíl jednotlivých základních barev např. 25% azurové (Cyan) a 45% žluté (Yellow).

Nebo je možné barvu definovat jako přímou - pak je nezbytný její název v některém systému barev - např. HKS 52K nebo PANTONE 317C.

Při práci s barvami jsou nezbytné barevné vzorníky, ve kterých jsou jednotlivé odstíny přesně zobrazeny. Barevné vzorníky existují jak pro výtažkové, tak pro přímé barvy. Na trhu jich je velká řada, především se však pracuje se systémem Pantone.


Některé barevné vzorníky umožňují navíc zvolení nejbližšího ekvivalentu příslušné přímé barvy.

Např. vzorník PANTONE Process Color Imaging Guide 1000 nabízí pro přímou barvu PANTONE 2905C následující procentní vyjádření výtažkových barev pro reprodukci běžným čtyřbarvotiskem: 43% azurové, 6% purpurové, 0% žluté, 0% černé. Některé přímé barvy však nemají ve skutečnosti žádný odpovídající ekvivalent, který by bylo možné standardním čtyřbarvotiskem vytisknout.

DPI vs. LPI a další

http://www.printing.cz/art/pol_minim/rozliseni2.html

Vytvoření správného PostScriptu

Dokument

– velikost stránky v dokumentu by měla odpovídat výslednému formátu po ořezu.
– při vytváření grafického návrhu nezapomeňte definovat spadávku (bleed) a všechny objekty na kraji stránky umístit alespoň o 3 mm přes její okraj.
– při ukládání do PostScriptu nezapomeňte na ořezové (Crop marks) a pasovací (Registration marks) značky, případně informace o čísle stránky a jménu separace (Page info)
– nezapomeňte, že ručně vytvářené ořezové / pasovací značky obarvit barvou Registration (registrační), která bude separována do všech výtažků.



Fonty a text

– formát fontů: používejte kvalitní a vyzkoušené fonty, nejlépe Type1, moderní aplikace a výstupní zařízení nebudou mít problémy ani s písmy OpenType a TrueType
– nejspolehlivější lokalizovaná písma jsou z těchto sad: URW OpenWorks, Adobe TypeLibrary (lokalizace od fy Macron), Střešovická písmolijna
– vyvarujte se fontů lokalizovaných firmou DTP studio dodávaných na CD Písma, loga, symboly a s CorelDraw
– nově získané písmo vyzkoušejte před rutinním použitím v celém řetězci používaných programů a výstupních zařízení – zkušebně vytiskněte celou znakovou sadu
– nepoužívejte na MacOS fonty pojmenované podle měst (Chicago, Geneva, New York...) – jsou to písma pro obrazovku nevhodná pro osvit
– nepoužívejte aplikací generované styly písem – pokud písmová rodina neobsahuje příslušný řez, raději zvolte jinou alternativu, platí i pro Outline styl generovaný v QXP
– neobarvujte text pod 10 bodů barvou složenou z více než 2 výtažků – nepřesnost pasování může výsledek úplně znehodnotit


Barvy

– ujasněte si počet barev použitých při tisku zakázky
– CMYK (tisk 4 výtažkovými barvami): dokument neobsahuje další přímé barvy, všechny definice barev jsou definovány ve CMYK a všechny barevné bitmapové obrázky jsou také ve CMYK
– tisk přímými barvami:v dokumentu je správný počet přímých barev, definované názvy barev neobsahují znaky s diakritikou nebo mezeru; myslete na soutisk – u přímých barev je správný trapping ještě důležitější než ve při tisku výtažkovými barvami; u přímé barvy záleží jen na jejím pojmenování, nikoliv na definici – jméno barvy musí být ve všech dokumentech stejné!; pokud možno vybírejte barvy ze vzorníku Pantone: C na konci znamená Coated (tisk na leský papír) U znamená barvu pro běžný ofsetový papír (Uncoated)


Obrazová data

– obrazová data ukládejte pouze v těchto barevných prostorech: Black&White (perovka) grayscale (stupně šedi) CMYK duotone (duplex atd.)
– ostatní barevné prostory (RGB či LAB) bez nasazení CMS nezaručují barevnou správnost či bary zcela degradují (Indexované barvy).
– používejte pouze tyto formáty souborů: TIFF, EPS, DCS (pouze separovaný)
– nikdy pro tisk nepoužívejte obrazové soubory v těchto formátech: GIF, PNG, JPG*, RAW, BMP, PCX
– obrazové soubory nezačleňujte do dokumentu, použijte jen připojení (link, vazba)
– zkontrolujte, že všechny obrazové soubory jsou v momentě vytváření PostScript souboru připojeny


Perovky

– ukládejte jako TIFF nebo EPS
– rozlišení zvolte mezi 800 dpi až 1200 dpi


Duplexy

– ukládejte jako EPS z Photoshop 5.02 a vyšší (ve verzi 5.0 je chyba a můžete mít problémy duplexy vytisknout)
– při separaci nezapomeňte nastavit odlišně úhly barev


Stupně šedi (grayscale, autky)

– ukládejte jako TIFF (ev. EPS)
– správná tonalita obrazu – nejsvětlejší část by neměla mít méně než 3 % a v nejtmavších oblastech by mělo být max. 95 %; u tisku na novinový papír mohou být tyto hodnoty i 5 % resp. 80 %
– v QXP by rámeček s TIFF obrázkem neměl mít nastavenou výplň na None, rámeček vždy vybarvěte, abyste předešli posteriaci na kraji obrázku


Barevné (CMYK) obrazy

– uložte jako TIFF, EPS používejte při práci s ořezovými cestami
– nastavte si v Photoshpu správné max. krytí barvou – pro velmi kvalitní tisk na křídu by neměl být součet všech výtažku vyšší než 320 %; u novinového tisku to může být 220 % i méně
– při ukládání do EPS nikdy nezapínejte Include Transfer Function a PostScript Colour Management (nezapomeňte zkontrolovat u dodaných souborů – zejména v USA je ukládání Transfer Function běžným zvykem!)
– optimální rozlišení je zhruba dvojnásobkem hustoty tiskového rastru; v případě, že je na obrázku drobný text, rozlišení klidně zvyšte – znaky budou ostřejší



Zvětšení/zmenšení

– připojené obrazy používejte v layoutových aplikací optimálně v poměru 1:1 (100 %).
– zvětšení o více než 30 % vede u naprosté většiny obrazů k viditelné posterizaci (zubatosti či rozmáznutí).
– přílišné zmenšování (zvláště u stránek obsahujících mnoho obrazů) vede k neúměrnému zvětšení PostScriptového souboru a tudíž se prodlužuje doba jeho vytváření, nahrání na přenosné médium a následně i osvitu
– příliš zmenšované obrazy ztrácejí kontrast a ostrost


Vektorové ilustrace

– vždy ukládejte jako EPS (i když některé aplikace importují nativní formáty jako AI nebo CDR, stejně použijte EPS)
– nezapomeňte správně definovat barvy – povolené jsou jen CMYK nebo přímé barvy
– pokud vytváříte ilustrace v Adobe Illustratoru ve verzi nižší než 8, převeďte všechna použitá písma na Obrysy (Convert to outlines) před uložením do Illustrator EPS formátu. Ve verzi 8 a vyšší při ukládání zvolte Začlenit písma do dokumentu.



Pojmenování

– vyvarujte se nazývání dokumentů s použitím českých znaků či symbolů (např. *,# atd.) V názvech souborů používejte pouze tyto znaky: "a–z", "A–Z", "0–9" "-" (spojovník) "_" (podtržítko) a "." (tečka)
– použitím nestandardních znaků můžete zbytečně omezit použití některých pokročilých funkcí výstupního systému, jako např. OPI serveru.


Vytváření souboru PostScript

– pro vyváření postcriptů používejte raději pouze programy jako QuarkXpress, AdobePageMaker či Adobe InDesign; tyto aplikace obsahují všechny potřebné funkce k nastavení a vytvoření funkčního postscritptového souboru
– data z jiných aplikací vyexportujte do standardního formátu (EPS či TIFF) a vložte do některé z výše uvedených aplikací.
– při vytváření postscriptového souboru nezapomeňte správně nastavit verzi jazyka PostScript (nejlépe PostScript 3), zapnout Začleňování všech písem do PS (dowload all fonts).
nastavte správně PPD soubor: Distiller5.ppd nebo PPD soubor osvitové jednotky.

(článek je trochu staršího data, tak s rezervou)