CLAVEN: Tak pochopitelne. Vypadaj ze maj par tun. Na to by realne museli mit drobatko vetsi plochu kridel. Na toto tema vrele doporucuji Elaniuv vnitrni monolog z Pratchettovo Straze! Straze!
"Vždyť je nemožný! Potřebuje k životu magii!”
„Jak to myslíš?” zbystřila lady Berankinová, která nespouštěla oči z pancéřových boků.
„On prostě podle fyzikálních zákonů namůže existovat, tak to myslím. Žádné stvoření tak velké
jako on není schopné létat nebo dýchat takový oheň, tomu nevěřím.”
„Ale vypadá velmi skutečně. Víš, jak to myslím, člověk by čekal, že magické stvoření bude tak
trochu jako z mlhy.”
„Ale přitom je skutečný. Je skutečný až až,” posteskl si Elánius trpce. „Co když potřebuje magii,
jak my potřebujeme třeba... slunce? Nebo jídlo?”
„Myslíš, jako že je magiožravec?”
„Já si prostě myslím, že se živí magií,” řekl Elánius, který neměl klasické vzdělání. „Představ si
všechny ty malé bahenní dráčky, kteří neustále bojují s vyhynutím. Představ si, že tenkrát
v minulosti někteří z nich přišli na to, jak používat magii?”
„Tenkrát bývalo všude veliké množství přírodní magie,” přiznávala lady Berankinová
zamyšleně.
„No vidíš. Nakonec, vždyť různí tvorové užívají jak vzduch, tak vodu. Víš, představuju si to tak,
že když se objeví nějaký přirozený zdroj, dřív nebo později se najde nějaký tvor, který se ho naučí
využívat, ne? Pak by asi neměl starosti se špatným trávením a váhou a rozpětím křídel a tak dál,
protože o to by se postarala magie. Tak!”
Jenže té magie by bylo potřeba po čertech hodně, pomyslel si. Nebyl si jistý, jaké množství
magie by bylo třeba, aby se změnil svět tak, že by dovolil tunám opancéřovaného masa poletovat
oblohou jako vlaštovička, ale vsadil by se, že hodně.
Všechny ty drobné krádeže. Někdo krmil draka. Podíval se na temnou hmotu knihovny
Neviditelné univerzity, největší koncentraci destilované magie Zeměplochy.
A drak se teď naučil, jak se z ní krmit. "
Mno, ale i tak pochybuju, ze by mohl litat, kdyby mel zlamane kridlo.