Uz to tu nejaky cas sleduju a neda mi to, abych sem neco nenapsal.
Prvni knihu jsem si koupil v roce 2000 a musim rict, ze me dost fascinovala. Vetsina fantasy je relativne plytka (hrdina, cesta, prekazky, rozuzleni, hura), ale tohle bylo hned od zacatku neco naprosto jineho. A pak, kdyz zacal Martin oddelavat ty, o kterych jsem si myslel, ze jsou hlavni postavy, a musel jsem zacit premyslet ne ve stylu Fantasy, ale spis toho, co jsem si pamatoval z dejepisu, tak to zaclo byt jeste zajimavejsi. Klidne jsem si pockal vzdycky par let na dalsi dil, ale posledni dobou uz me to pekne sere.
Serial jsem nikdy nevidel, nebot nemam zapotrebi sledovat nejake narychlo uplychtene nesmyslne konce, ktere nedavaji smysl a tak cumim do knihovny na Tanec s draky, co jsem si koupil skoro pred deseti lety a premyslim, jestli zdechnu driv ja, nebo Martin (sazim na neho) a dozvim se vubec nekdy, jak to vlastne cele dopadlo.
Serial mam v planu shlednout, az budou vsechny romany venku, abych si nekazil chut. Ovsem s tim, jak Martin postupuje, to taky nemusi byt nikdy. Cekat 21 let na dokonceni pribehu, to je opravdu trosku hardcore.
A jinak Bouri mecu jsem si v tom roce 2000 koupil jen proto, ze me uplne dostala Tufova dobrodruzstvi .