Tak jo, a teď něco ke druhému dni. Žádné zácpy, a tak přicházíme na čas, abychom tentokrát viděli všechny 4 kapely. Už od předchozího dne se proslýchá něco o společném setu Prurient a Genocide Organ, kteří spolu připravují desku, která by snad letos mohla vyjít. Inu, nakonec vidíme na tablu nikoliv 4, ale 5 kapel, kdy pátou jsou samotní Genocide Organ, takže jako překvápko je připraven set Mannheimské úderky, no tak to si necháme líbit..
Pain Nail - Mikko Aspa má tu výhodu, že může hrát třeba na 100 festivalech ročně a na každý může přivézt úplně jiný projekt, kterých má v zásobě více, než Batman převleků. Tentokrát k mému počátečnímu zklamání přišla volba na Pain Nail, se kterými jsem měl tu čest pouze jednou minulý rok v Drážďanech, a tam mne, přiznám se, tolik neoslovili. V Mannheimu byla nicméně asi lepší konstelace, či jsem byl v lepší náladě, zkrátka tady mi jejich set dokonale sedl. Pochmurný dark/drone s hlukovými výstřelky a zoufalým hlasem skvěle otevřel celý večer a poměrně okultní projekce příjemně ladila s chorobnými zvuky. Během setu jsem si tu a tam připadal jak u hlukovějších MZ.412 či Nordvargrovi, i když se značnou mírou finského šmaku. Tu a tam byla drážďanská rozvláčnost a čekáni, kdy TO přijde. Bylo TO tam od začátku, takže lepší start nemohl být.
Trepaneringsritualen - Thomas Ekelund se svým projektem už hraje snad i ve Snídani s Novou, a tak celkem nebylo divu, že nevynechal možnost vystoupit na Heavy Electronics III. Paradoxně jsem s jeho živým vystoupením dosud neměl tu čest, bo jsem poslední rok dělal spíš jezevce a obrážel štace v ČR a SK. Nečekal jsem nic moc, ale Thomasovo vystoupení mělo charisma a náboj. Blackem řádně napuštěný death ambient doplněný o propriety lebek a vonných tyčinek, přesně dle stylu současného retro blacku. Atmosféra hustá, zlo pod povrchem probublává a jakmile Thomas přiloží i beat, tak se rouhavost vyloupne i v publiku. Velmi kvalitní set, který bych si dal klidně ještě jednou.
Propergol - K setu dvorního mistra zvuku Tesco Organization jsem přistupoval kriticky od začátku. To víte, to co můžete zvukově odpustit BDN, zkrátka u Propergol nesmí projít. Jerome si toho je samozřejmě vědom, a tak jen co si zvukař u prvního songu srovnal korekce, rozjelo se pořádně hlučné rodeo. Dynamická HD (ale jako fakt HD) projekce byla neuvěřitelně živá a její přesný synchron s každým zvukem zanechával až "filmový" dojem. Člověk zkrátka stál, koukal a poslouchal, jaké že to představení si pro nás Propergol připravil. Zejména rachotnější fláky z United States měly tendenci v člověku rozhýbat vnitřnosti a odstřelit střechu. Celý set byl ovšem napěchován tím ostřejším z Jeromovy tvorby, takže na nějaké výdechy nebyl čas vše bylo do diváků tlačeno pod silou 50 atmosfér. Velmi dobré...
Prurient - Když se člověk proposlouchává všemožnou power electronics, tak zjistí, že se dají v tvorbě projektů najít určité společné body na základě různých zemí. Dám příklad, Finové rádi v PE perverze, prasárničky, BDSM a podobné sexuální libůstky, Švédi mají většinu témat ohledně alkoholu a života na ulici s alkoholem, zkrátka chlast, chlast a zase chlaset, Němci naopak většinou řeší politiku a historii, Britové rvačky, kriminalitu a chuligánství, no a konečně Američané psychiku, duševní zdraví a všemožné tablety a medikamenty na hlavu. Neříkám, že to platí 100%, ale Dominickův set byla totální schizojízda. Začátek spíše do hluku a vazbových experimentů, nicméně za chvilku se nám Dominic zahřál na teplotu Masonna a začal řádit. Tři mikrofony, každý na jiný hlas, pár krabiček a comp se postaraly o docela solidní inferno, které ovšem nevybudilo nikoho k pořádnému kotlu. Intezita ale byla, pár prázdných balení neurolu taky, takže za mě určitě výborná záležitost. Doufám, že to Petru Ferencovi vyjde na podzim a udělá Prurient v rámci Stimul Nights, jak je jeho záměrem.
Genocide Organ - Co napsat k mannheimskému kultu? Skutečnost, že nenastoupili jako nový vystupující, ale přimíchali se do setu Dominica Fernowa si můžete prohlédnout na videu níže, čímž mohli představit dvě skladby z chystané desky. První vesele negativní chladný ambient, takový soundtrack ke kybernetické operaci a druhou pořádný rachot v nejlepším stylu obou elektronických pekel. Americká psychóza se mísí v německým monumentalismem a historickou útočností...úžasné. Intenzivní nářez, jaký jsem nezažil od posledního vystoupení MK9 v Praze. Po tomto výplachu se Dominic poroučí a pokračují samotní GO. Ti jsou naštěstí k divákům ohleduplní a chápou, že po 4 metelicích jsou všichni frekvenčně propláchnutí a tak nastavují slabou půlhodinku s pár fláky napříč diskografií. Kotel se konečně rozjede, pogo, sem tam nějaká ta facka, zkrátka klasické kotlení na GO, jaké tu bylo vždy a doufáme že bude. Nevím, jestli má smysl psát něco ke zvuku, který mají GO vždy perfektní, nebo k výrazu těchto 4 maniaků. Elita PE v perfektní formě se prostě vždy poslouchá dobře, a i když je člověk už párkrát viděl, tak zevšednět zkrátka nemohou. Takhle se to dělá, tak se už teď těším na jejich útok v Drážďanech.
Krom super festivalu jsme zažili i příjemné setkání v totál brutalist/industriálním kostele, a to právě v sobotu, které by mohlo být klidně součástí i festivalového programu, který by bavil většinu návštěvníků. Holt občas má člověk štěstí, že jde kolem kostela, který je normálně většinou uzavřen a zrovna se v něm nachází syn architekta, kterému se opozdil zájezd studentů na přednášku o díle jeho otce; více zde :
[ GULDUR @ Brutalismus - drsná poezie ]