NAMATHUR: Anketu uzavřu v pondělí, zítra odjíždím do Polužničí, kde hodlám zdokumentovat jak místní pamětihodné vertikály, tak i maskulinní folklór.
Do té doby:
Na Brodsku končí se masopust v úterý „káčerem". Tanečníci pochytají se za ruce, vůdce zpívá: Chodí káčer po barině, kačka za ním poskakuje. Počkaj, kačka, budzě rvačka, a po rvačce kolébačka, - - a vede všecky do řeky nebo do potoka, kdež tancují. Který kterého může, hodí do vody a máčí ho tam, čemuž říkají „konopice máčat.
(Bartoš)
a
Tanečníci, seskupení v kruh, zdvihali nejdříve a mávali meči v pochvě. Pak obnažili meče, pozdvihli a trochu zašermovali, poskočili a druh druhu chopili se čepele. Utvořili šestihrannou figuru, nazvanou „růže". Rychle pak znova se seskupili a meče drželi, takže nad hlavami jim vznikaly z mečů opět podoby „růže". Pak šermovali s meči na plocho. Tanec na začátku mírný měnil se v tanec divý, zuřivý. Jindy tanečníci zkoušeli svou hbitost zápasem a po zápase tancovali.
(Zíbrt)
Doporučuji též (bude deštivo) studii slavisty Františka Pospíšila „Mečový (zbrojný) tanec na slovanské půdě", jež vyšla roku 1911 a žádný vážný zájemce nebude litovat námahy spojené s jejím obstaráním.
Více podnětů ke studiu na
stránkách Národního ústavu lidové kultury.