SKYRAY: Pozice generálního ředitele je obvykle dočasná jmenovaná funkce. Z té můžeš být kdykoli odvolána. Popřípadě to bývá pracovní zařazení/pozice, u které je rovněž zřejmé, že není apriorně trvalá. Být normálním pracovníkem, pak být dočasně generálním ředitelem a poté se opět vrátit na původní pozici, stejně jako stát se (třeba ve výběrovém řízení) generálním ředitelem a po skončení daného období jít na jinou pozici nebo odejít je úplně normální a běžné. Stejně tak se může stát, že někdo se v dané pozici neosvědčí, a to objektivně nebo podle vnímání nadřízeného, a je tedy sesazen. Nikoho na světě nezajímá, zda je to spravedlivé. Může dostat na výběr, zda půjde do nižší funkce, nebo dostane odstupné a půjde pryč. To, že je mu zachován plat, je něco, o čem se běžným lidem skorát zdá, to jen na okraj.
Někdo na to má a bere to s noblesou, někdo na to nemá a kope kolem sebe. Dělat kolem toho anketu a vztekat se je tak strašně nedůstojné a ubohé, že je evidentní, že sesazení bylo už z principu zasloužené.
Mmch pracovala jsem kdysi ve firmě s dvanácti tisíci zaměstnanci pod jedním z pěti nejvyšších ředitelů. Byl do funkce obsazen dočasně na, tuším, pět let. Po pěti letech funkce skončila a šel do modráků, tak jako předtím. Tento pan ředitel to bral jako naprostou samozřejmost a ať v obleku, s veškerou prestiží, se služební A8 s šoférem a se vší parádou okolo, tak i montérkách jako běžný vedoucí někde na dílně, to byl velmi noblesní a šikovný pán. To byl člověk na svém místě. Naproti tomu fracek, který kope nožičkama, že ho sesadili, nemá na vedoucím místě co dělat.