NAVARA: hm, já si ještě nevybrala :)

MINERWA: coby alergika to bylo velmi snadné rozhodování :)

EL_KO: Neznám.

BURKHAR: ten hipik v sandálích s taškou přece

MINERWA: Kdo to je?

WOAM: Ty rozdíly poznáš i bez nějaký kategorizace. Máš přece smysly. Že to ten mozek dělá na úrovni nevědomí, to se s tebou nepřu. Jen tvrdím, že ten popis podle kategorizace nesedí a tak ho jako myslící bytost musíš postupně odmítat a ty hranice zkoušet smazat. Nechci se o to přít, protože je jasný, že jsou situace, kdy se ti to hodí (třeba vidíš vosu, pozor žihadlo) a pak jsou stavy, který přes ty škatule nefungují, např. když chceš popsat jevy, do kterých ti vstupuje hodně proměnných najednou.

THEMAKARESH: Zobecňování a kategorizace jsou základní nástroje na to se ve světě nějak vyznat a zorientovat (viz vývoj vnímání dítěte). To, že následně ty kategorie na základě dalších zkušeností upřesňuješ, až nakonec nutně dojdeš poznání, že nejsou dvě věci stejné, ba ni jedna věc a tvoje představa o ní ne, tím spíš ne, pokud vezmeš v úvahu proměnlivost své vlastní interpretace v čase, máš v tom už vytvořený systém díky právě té prvotní kategorizaci, který ti umožňuje ty rozdíly vůbec rozeznat a posoudit. ;)

...a teď jsem se nad tím off-topicem zamyslela a říkám si, co mi z toho jakože plyne o těch, kdo sečtou a podtrhnou něčí příspěvek do výsledku "komunista".... asi nic. Asi jsme už odbočili moc. XD

VON_GILOTINE: Ono to zase tak úplně není. Protože každá ta tvým mozkem zkoumaná věc je jedinečná a nedokonalá, ale ty škatule jí přivlastňují vlastnosti z nějakýho obecnýho ideálního, dejme tomu, fondu vlastností a stavů, který na to stejně nakonec nemůžeš naroubovat, když ten objekt prohlížíš víc a víc. Proto škatule jsou možná nějaký základ, ale rozhodně je ten základ hodně nepřesný a nakonec, když se chceš přiblížit skutečnosti, tak jsou úplně na hovno.

THEMAKARESH: skatule jsou zakladni zpusob jakym funguje a rozpoznává tvuj mozek

THEMAKARESH: Aha, takže jsi komunista.

Ježíš Kristus byl postava satirické divadelní hry, která měla provokovat a dělat blbce jak z Římanů, tak židovského kléru a celkově pokleslé morálky. Bohužel jedno takové představení shlédl celkem natvrdlý Saul, který ten výjev nepochopil a myslel, že to co viděl, popisuje proběhlé události. Příběh milého Saula velmi zaujal. Naneštěstí dostal ke své tuposti do vínku zároveň úpornost pro podněty, které v něm zanechaly hlubší stopu. Jal se tedy, náš inteligencí podprůměrný hrdina, všude kolem rozhlašovat jako potvrzený fakt, že spasitel byl již zrozen a čeká nás spasení. A tak se milé děti zrodilo křesťanství.