Je to dlouhý ale výstižný...
Vliv iracionality na výběr místa porodu.
Judy Cohain
Abstrakt: přesvědčení, že porod v nemocnici pro nízkorizikovou rodičku má lepší výsledky, než-li porod mimo nemocnici je urband legend - městská legenda. Volba žen s nízkým rizikem rodit v nemocnici je výsledkem dominantního a iracionálního lidského sklonu k drbům, následování davu a touze po iracionální naději.
Z racionálních analýz vyplývá, že plánované domácími porody se zkušenými vyškolenými porodními asistentkami mají nejlepší výsledky a nejmenší zásahy u nízkorizikového těhotenství.
Jak to, že více než 99% lidí v každé zemi s výjimkou Anglie a Holandska, jsou přesvědčeni, že domácí porod pro nízkorizikovou ženu je mnohem nebezpečnější a má horší výsledky, než porod v nemocnici? Existuje několik odpovědí a všechny zahrnují iracionální myšlení.
Daniel Tammet v roce 2009 vydal knihu, zahrnující turné po obzorech mysli a shrnuje nejnovější výzkumy o tom, jak lidé myslí. Tammetovo hodnocení výzkumů ukazuje, že lidská rozhodnutí jsou spíše na emocionálním než racionálním základě. Pomluvy jsou hlavním podkladem pro rozhodnutí (1). I když vědci jen těžce chápou účel drbů, drbání se zdá být hluboce zakořeněný lidský instinkt.
Robin Dunbar, profesor psychologie na University of Liverpool, poukazuje na to, že většina lidí věnuje zhruba dvě třetiny svých hovorů drbání. Drbání může být lidskou obdobou péče primátů tj. jejich vzájemné "drbání" končetinami. Primáti tráví hodiny péčí navzájem o své kožešiny. Je to forma sociální vazby, které pomohou udržet společenství pohromadě. Dunbar popisuje, že lidská mluva se vyvinula místo drbání kůže, protože je méně časově náročnější a umožňuje individuální práci.
Jedna běžná forma drbů je městský mýtus nebo legenda tzv. urband legend, příběh jehož hodnověrnost je nejistá, je však prezentována jako pravda. Urban legendy jsou moderní formou vyprávění folklóru. Často se tvrdí, že příběh se stal příteli přítele anebo vzdálenému příbuznému. Trvalá popularita městských legend spočívá v jejich schopnosti vyvolávat strach a úzkost. Obavy a negativní zprávy jsou atraktivnějšími než pozitivní příběhy. Nejtrvalejší mýty, jimž se podaří zachytit představivost veřejnosti mají pevnou strukturu vyprávění, vágní věrohodnost a základní poselství a morální apel.
Jedna dlouhotrvající legenda praví, že aligátoři žijí ve stokách v New Yorku. Jiná legenda tvrdí, že MMR (spalničky, příušnice a zarděnky) očkování může způsobit autismus, i když mechanismus, jak MMR vakcína může způsobit autismus neexistuje a nárůst autismu nedoprovázel zavedení vakcíny MMR v roce 1988. (2)
Ještě úspěšnější než první legenda je legenda, že porod v nemocnici je bezpečnější pro ženy s nízkým rizikem, než plánovaný domácí porod. V roce 2010 meta-analýza (3): dokonalým příkladem vyprávění folklóru nebo městské legendy. Poskytuje klasické drby pro ty, kteří zůstávají v abstrakci. Každý, kdo čte tento článek uznává svou neschopnost předložit údaje týkající se studia nebo provádní jednoduchýcé matematických výpočtů.
Na otázku, proč je domácí porod tak nebezpečný a jistě nebezpečnější než porod v nemocnici, většina lidí odpoví autoritativně, "Co když se něco stane?". Když byli vyprovokovaní k odpovědi na otázku, "co něco, co se může stát?" Obvykle odpoví: "Já nevím." V roce 2010 přehled literatury nenašel jedinou citaci, ve kterém plánované domácí porody by neměly lepší výsledky, nežli porod v nemocnici. (4)
Při nutnosti myslet na něco, první věc, které se obvykle říká, je: "Co když je šňůra omotaná kolem krku?" Výzkum ukazuje se, že děti narozené se šňůrami jednou až čtyřikrát kolem krku mají lepší výsledky než porody bez šňůry kolem krku (5).
Dalším společnou odpověďí je: "Co když budete nutný císařský řez?" Je jasné, že 30 až 60 minut dlouhý převoz do nemocnice bude mít horší výsledky. Stejná osoba připustí, že když je "nouze" a císařský řez indikovaný v nemocnici, může se čekat několik hodin v místnosti, na anesteziologa, zdravotní sestry a lékaře. Neznámý počet zdravých dětí se narodí vaginálně při čekání na "akutní" císařský řez. Nejvyšší úroveň důkazů s využitím nejlepších databázi, zveřejněných v časopise Journal of American Medical Association ukázala: "císařský řez ještě potřebuje, aby byly prokázány jeho lepší výsledky pro porod". (6).
Císařský řez prokázal pozitiva a to snížení perinatální úmrtnosti v případě vyhřezlého pupečníku, což se děje v průběhu hospitalizace. Výhřez pupečníku vzniká v důsledku rutinního nemocničního zásahu - dirupce - umělého prasknutí plodových obalů při nesestouplé hlavičce dítěte do pánve anebo u vysoce rizikových těhotenství, jako jsou dvojčata, IUGR, které nejsou indikovány k porodu mimo nemocnici.
Teorie, že ženy volí porod v nemocnici kvůli víře v technologii se zdá být zjednodušující.
Jestliže přístroj, nebo brzdný systém auta jsou označeny jako příčiny úrazu nebo smrti, vyřadíme auto z prodeje - a tak to může být i s vakuumextrakcí anebo císařským řezem. Pro velké procento nízkorizikových rodiček je technologie příčinou smrti. 1 z 20 tisíc vakuumextrakcí porodů zdravých dětí, které by mohly být zdravě porozeny při vedení vyčkávacím způsobem, umírají díky tlaku vakuumextraktoru. 1 z 3 tisíc žen vykrávácí po císařském řezu. Jedna z 10 tisíc žen umírá po císařském řezu na následky narkozy. V neznámém počtu případů mateřská úmrtnost je heroicky zachraňována. Ženy na sebe berou riziko užíváním technologií, které se nejeví jako efektivní. Kulatý stůl expertů zkoumal otázku: "proč ženy přistupují na tento nesmysl" a došel k závěru, že ženy se chtějí spoléhat na oba zdroje - poskytovatele péče - lékaře i na to, co jim řekne přítel(7).
Přesto se zdá, že po několika těhotenství, ženy často ztrácí důvěru ve své přátelé a lékaře a více důvěřují svému tělu a odvrací se od zbytečných zákroků. (8)
Vzhledem k tomu, většina žen má dnes jen jedno nebo dvě děti, mnoho z nich se nepropracuje k hlubšímu porozumění porodnímu procesu.
Tammet sděluje, že jedním z nejdůležitějších důvodů, proč by lidé mohli přijmout horší myšlenku je přirozené ovlivnění davem. Možnost volby mezi myšlenkou, která je jednoduchá, a tou, která vyžaduje více úsilí pochopit většinu lidí vede k jednodušší možnosti a to bez ohledu na své možnosti. (1). Bez ohledu na skutečnost, že těhotenství není nemoc, mnoho lidí je přesvědčené, že když žena má bolesti při porodu, měla by být v nemocnici.
Kromě sklonu k drbům, následování davu a neobjektivním analýzám, lidé někdy mají iracionální naděje. Ženy slyší příběhy o bezbolestných porodech a doufají v ně, i když tak ignorují univerzální potřebu zvířat rodit ve známých situacích a místech bez přítomnosti cizích lidí. Rozhodnou se přijmout mýtus o epidurální anestezii přinášející bezbolestný porod a rozhodnou se ignorovat fakt, že v nemocnicích v USA, je výsledkem epidurální anestezie více než ve 30% bolestivá velká břišní chirurgie - operace - císařský řez.
Touha po davu a iracionální nadějí mají jedno společné:
Nejsou racionální.
Pozor, logické myšlení vyžaduje úsilí a nepřichází jednoduše.
Nejsme samozřejmě obdařeni schopností myslet jasně a logicky bez učení, musíme se opakovně cvičit v dovednostech.
Lidé trénované mysli by očekávali, že myslí jasně a logicky, než lidé, kteří se nikdy nenaučili myslet. Jde však o to, že truhlář může méně podlehnout drbům než-lli pianista a naopak.
Myslet individuálně a racionálně, ověřovat a vytvářet si individuální hypotézy je velmi pracné, ale následné zisky za individuální myšlení jsou nekonečně vyšší.
Zdroje:
Sources:
1.Tammet, Daniel. 2009. Embracing the Wide Sky: A Tour Across the Horizons of the Mind. Free Press. New York.
2. Taylor, B., C.P. Farrington, M.C. Petropoulos et al. 1999. “Autism and measles, mumps and rubella vaccine: no epidemiological evidence for a causal association. Lancet 353 (9169) 2026–29.
3. Wax J.R., et al. 2010. Maternal and newborn outcomes in planned home birth vs. planned hospital births: a meta-analysis. Am J Obstet Gynecol 203(3) DOI: 10.1016/j.ajog.2010.05.028.
4. Cohain JS. Is there a scenario for which planned hospital birth has safety advantages for low risk women over planned attended homebirth? Lit review. Midwifery Today 2010: 94:30-2,67-8.
5. Cohain J.S. “Nuchal cords are necklaces, not nooses.” 2010. Midwifery Today (93):46–48, 67–68.
6. Pasupathy D., A.M. Wood, J.P. Pell et al. 2009. “Rates of and factors associated with delivery-related perinatal death among term infants in Scotland.” JAMA 302 (6): 660–68.
7. Klein. M.C., C. Sakala, P. Simkin et al. 2006. “Why do women go along with this stuff? Birth 33 (3): 245–50.
8. Van den Bussche, E., G. Crombez, C. Eccleston et al. 2007. “Why women prefer epidural analgesia during childbirth: the role of beliefs about epidural analgesia and pain catastrophizing.” Eur J Pain.11(3): 275-82.