Pro pobavení pár hlášek (převážně) ze sobotní noci na orgovišti a našeho CP auta (bohužel jsem je měl začít zapisovat dřív):
Při přípravě na nacistiše komando:
ORG: "Potřebuju dva druhy neonacistů. Pravověrné neonacisty a levověrné neonacisty."
CP: "To jako že jedni hajlujou pravačkou a druzí levačkou? Nebo je v tom něco víc?"
ORG: "No, asi takhle - Pravověrní nacisté znásilňují pitbulteriéry a pak jdou posnídat děti. Kdežto levověrní nacisté dávají pitbulteriérům k snídani děti a pak to znásilní."
CP: "Pořád v tom nevidím moc rozdíl..."
ORG: "No dobře, [ukáže na CP1] on je pravověrný nacista - On znásilní ženskou. Kdežto Ty [ukáže na CP2] jsi levověrný nacista, ty se jí zeptáš, jestli nechce sex. To, že máš v ruce pistoli, je v tu chvíli věc úplně jiná..."
CP1: [nandává si špatně paruku]
CP2: "Ty vole, ty vypadáš jak žabí potrat!"
CP3: "Hmm, a nepovedenej..."
ORG: "Prosím přítomné dámy, aby se postaraly o přítomné pány a pomohly jim s parukami, ať vypadají méně jako žáby a více jako potrati..."
CP1: "Heil Fritz!"
CP2: "Ein Volk, ein Reich, ein Vivisektion!"
CP: "Mám problém s pravidlama..."
ORG: "Gratuluju."
CP: [zoufale] "Ale já s tím fakt potřebuju pomoct..."
ORG: "A copak já o tom něco vim? Já jsem jenom organizátor!!"
CP neherně k hráči: "To dítě jsme nějak zapomněli, tak si představ, že ten pytlík rejže v tý tašce je dítě... Ehm... A ta krabice kříd že je ta rejže..."
ORG: "Vy jste fakt výborný, ty [otočí se na CP1] zafreezuješ léčitelku, pak dojdeš do auta a necháš před ní vlkodlaka, aby to dítě sežral. Ty [otočí se na CP2] mezitim kolem ní chodíš a jen tak mimochodem prohodíš, že vlastně má na triku život ne jednoho, ale dokonce dvou mimin, protože si budete někde muset chytit další... Vy jste vážně úchyláci..."
Při taxikaření na výjezd, cca 00:00, Jiřího z Poděbrad:
CP: "Kdy že to má bejt?"
Hráč1: "No, asi tak teď a včera bylo pozdě..."
CP: "Tak doufám, že nikomu z vás se nedělá blbě z rychlý jízdy..."
Hrači: "Ani ne..."
Cca 00:06, Albertov:
CP: "Tak jsme tady, milé děti."
Hráč2: "Teda, nikdy by mě nenapadlo, že tu večeři budu cejtit i po čtyřech hodinách..."
Hráč3: "Náhodou, já jsem si tu jízdu užíval..."
CP1: [zvedá telefon] "Prosím?"..."Dobrý den, slečno Adlerová"..."Aha"..."Uhmm"..."Dobře"..."Jo, to by asi neměl být problém, ale... s kým že to vlastně chcete mluvit?" [po chvíli dokončí rozhovor a otočí se na CP2] "Tak to je poprvý, kdy jsem střízlivej, někdo mi volá, a já v tu chvíli nemám páru, kdo jsem..."
CP1: [jí čokoládový košíček jako dezert] "Ty bláho, jestli snim ještě kousek, tak asi puknu..."
CP2: "Niet! Ty pukni zděs a idi tuda!"
CP: "Ne, tohle není normální, tohle už je regulérní mentální magorexie..."
CP: "Ano, vaše chlupatobradavkovitosti?"