Takže Assail je prý dobrá kniha?
Právě jsem ji dočetl, a z mého pohledu dost špatné.
Strašně moc skupinek či jednotlivců, kteří cestují na Assail nebo po Assailu a při tom se jim daří nedělat vůbec, ale vůbec nic zajímavého. Možná za to může to, že je těch skupin tolik (a než stihnou udělat něco zajímavého, pohled přejede někam jinam, a k dané skupině se vrátí až za chvíli). Jistě, putování několika skupin někam je pro malazské knihy (a ostatně z větší části i pro celou fantasy literaturu) zcela typické, ale málokde (i v jiných knihách od Esslemonta) mi to vadilo více, než tady.
Jako jo, chvílemi probleskla nějaká zajímavější scéna, ale dojem z ní nestihl přebít nudu, kterou jsem při četbě zbytku trpěl.
Podle mě tedy nejhorší kniha z celé Esslemontovy série. Orb, Sceptre, Throne sice byl takový nijaký, ale nakonec se nějak číst dal. Blood and Bone mi připadla taková divná, ale ve výsledku ne špatná.
Doteď jsem za nejhorší považoval Night of Knives, ale ta byla alespoň dost krátká.
No nic, alespoň si můžu odškrtnout celou sérii (tohle měl být poslední díl, ne?).