KRTECEK_VLADNE: čau, tady ještě pár citací, který mě zaujaly po tý naší oduševnělý debatě. Dost odpovědí na tvoje otázky jsou v tý knížce, ale já je našel i v tý prodloužený verzi rozhovoru s tim joudou, nebo retardem, nebo za koho ho máš. Ale o Sýrii toho moc nevim, byl jsem tam jenom dva měsíce několik let před revolucí a v tak profízlovaný společnosti se s náma nikdo moc o politice nebavil...
Ještě v březnu 2016 bylo v Sýrii 395 lokálních rad, který byly založený na začátku revoluce. První z nich v Damašku pomáhal rozjet Omar Azíz a třeba o něm jsem nikdy neslyšel (a o hodně dalších). A nemyslim si, že všichni lidi, který se Sýrie neutekli a nejsou v Rojavě jsou jihadisti, nebo že jsou všichni pod jejich absolutní vládou..
https://leilashami.wordpress.com/...-omar-aziz-building-autonomous-self-governing-communes-in-syria/
...
Obávám se, že pro levičáky na západě je moc pozdě k vyjádření solidarity se Syřany v jejich extrémně tvrdém boji. Co jsem v tomto ohledu našel ohromující je, že mainstreamový levičáci neví skoro nic o Sýrii, její společnosti, jejím režimu, jejích lidech, její politické ekonomii, její současné historii. Zřídka jsem našel užitečný kousek informace, nebo opravdu kreativní myšlenku v jejich analýzách. Můj dojem o této podivné situaci je, že nás jednoduše nevidí; o nás to není v žádném případě. Sýrie je jenom další příležitostí pro jejich staré anti-imperialistické tirády, nikdy o žijícím subjektu debaty ... My řadoví Syřané, uprchlíci, ženy, studenti, intelektuálové, lidští aktivisté, političtí vězni ... neexistujeme ... Ale upřímně jsem selhal v rozlišování kdo je na západě napravo a kdo nalevo z pohledu syrské levice... Před tím, než bude pomáhat Syřanům, nebo ukazovat solidaritu se Syřany, potřebuje západní levice pomoci sama sobě.
Yassin Al Haj Saleh /
http://newpol.org/content/syria-and-left
Videa desítek tisíc lidí demonstrujících proti tyranii přenechaly cestu obrazům opuštěných ulic ve zpustlých městech. Tanků projíždějících ulicemi a letadel bombardujících vesnice. Cynici, kteří nemrkli okem pro tisíce nevinných lidí, kteří byli zastřeleni jako psy, nyní vědoucně pokyvují hlavami a mluví o “unesené” revoluci. Můžou jít k čertu. Tahle revoluce nebylo o ideologii, nebo náboženství, a nebylo o velkých politických schématech, byla o obyčejných lidech, kteří přestali dělat, co dělali a postavili se za to, čemu věřili, a udělali to i když se báli a v mnoha případech ztratili svoje životy. Nespravedlnost se může udržet pouze skrze strach a ten den jsme přemohli strach navždy.
Wassim al-Adl /
http://www.maysaloon.org/2013/06/the-day-we-broke-fear.html