I grew in the sea and poverty was my wealth, then I lost the sea, then all luxury seemed grey,
poverty intolerable. Since then, I wait. I wait for the return voyage, the house by the sea, the clear
light of day. I wait, I struggle to be polite. People see me pass in elegant cultured streets, I admire
the views, I applaud like everyone else, I shake hands, it’s not really me speaking. People praise
me, I daydream a little, I’m offended, but show almost no surprise. Then I forget and smile at
whoever insults me, or I greet those I love too courteously. What’s to be done if I can only
remember a single image? Finally they urge me to say who I am. Still nothing, still nothing.

Albert Camus, http://www.philosophymagazine.com/others/MO_Heisenberg_PhysicsPhilo.html

Já vím, co potřebuji. Nijak mi nepomohou půvaby tohoto světa, ani pozemská království. [...] Blíží
se moje zrození. Nechte mne přijmout čisté světlo. Moje pozemská touha byla ukřižována, nemám
již v sobě oheň, abych miloval hmotu. Je však ve mně živá voda, která v mém nitru šeptá: „Pojď k Otci“.

Ignác z Antiochie, List Římanům, http://novydvur.cz/cz/guests.html

Fuck your cute hustle and disinformation campaign against legitimate dissent. Same old shit, working for the enemy.

John Young, Jan 2007, http://cryptome.org/wikileaks/wikileaks-leak.htm

Zacnu davkou ze sveho notepadu, z toho snad bude jasne o co jde... nejaka pravidla atp. si mozna vymyslim pozdeji, mazat se ale bude temer jiste.