http://www.csfd.cz/film/230831-takova-je-anglie/prehled/
https://www.csfd.cz/film/283831-this-is-england-86/prehled/
https://www.csfd.cz/film/311296-this-is-england-88/prehled/
https://www.csfd.cz/film/69410-this-is-england-90/prehled/
Tohle je přesně jeden z těch nenápadných počinů, které se ze začátku tváří jako kopie kopie, ale když divák překousne několik prvních nudných minut, tak mu bude odměnou propracovaný a autentický příběh s vlastní mytologií. Příběh dvanáctiletého kluka, který nedávno přišel o otce ve válce a je šikanován ve škole, je tuctová zápletka. Veřte ale, že This is England tak povrchní naštěstí není.
Shaun se po výprasku od pana ředitele a obligátní poškolácké session potká s místní holohlaveckou partičkou, která ho nečekaně vezme mezi sebe. This is England sleduje osudy, radosti a trampoty mladých nezaměstnaných thatcherovské anglie se vším, co k tomu patří. Protagonisty příběhu nejsou žádní sympaťáci. Pokud vezmeme v potaz, že sledujeme Nottinghamskou skinheadskou scénu. V partě zažívá najednou první radosti z opití, bezstarostného níčení, drogových eskapád a i prvních sexuálních zážitků.
Na druhé straně film velmi sugestivně zobrazuje působení tehdejší Národní Fronty na mladé skinheads a jejich vzájemné vztahy. A to je silné místo filmu Shana Meadowse, které výborně zužitkoval i v dalších částech svého audiovizuálního opusu. Postavy působí opravdově, jako skutečné bytosti z masa a kostí. Nejedná se o jednoduše načrtnuté dvojrozměrné postavičky a téměř u každé se můžeme zamyslet, jaký byla jejich motivace. Všechny postavy chybují, ohromují a zároveň mohou i znechucovat. A v tom spočívá jeho autentičnost.
Po skončení původního filmu ucítíte nepříjemnou pachuť, ne z toho, že je film prvoplánově nechutný a šokující. Ale z toho, že jeho události nejsou nadnesené. Přesně tak, jsou vyobrazeny, tak se mohly i stát. Doporučuji si na tento tíživý pocit zvyknout, protože v průběhu navazujícího seriálu se tento pocit ještě několikrát dostaví. Ať už při naturalisticky podaných scénách znásilnění, rodinného mordu nebo beznadějné deprese. A toho na této sérii cením. Posouvá žánr dramatické minisérie dál. Rozhodně doporučuji sledovat chronologicky od filmu, jinak si divák težko vytvoří vztah k postavám. A toho by bylo škoda, protože charaktery postav jsou určitě blízké lidem, které znáte nebo jste znali.
Nota bezvýchodnosti je nakonec v poslední sérii rozmělněná do příchodu nové dekády, hlučných acid house parties, nových drog a zodpovědností budoucích třicátníků. Tam už jsem se cítíl víc jako doma vzhledem k podobnosti k jiným britských filmů o rave kultuře. Ve výsledku se osudy současných
normálních třicátníků zase až tolik od jejich vrstevníků z přelomu 80. a 90. let tolik neliší. Začínali jsme s partou dvacátníků s holými lebkami, pokračovali přes vespaře v harringtonech až po vyspejslé ravers. Toto dílo může pomoci zpracovat vlastní osobní dilemata o tom, že se člověk v průběhu let mění a tvaruje. Protože při sledování se divák těžko ubrání vlastnímu bilancování, kde jsou ostatní lidi z party, se kterou jste somrovali u metra na krabicové víno.
Tohle hodnotit nebudu, protože plné hodnocení je málo :)