RÁNO
zdroj :
[ TOMASZ @ AUTORSKÁ POEZIE * ]
Ticho je jazyk, jímž noční nebe mluví, - nesmysl, ticho neni jazyk a nocni nebe nemluvi
když hvězdy tančí v rytmu věčné pantomimy. - blbost, hvezdy netanci a nic neni vecne, zvlaste ne nejaka pantomima
Jsou chladné ve své dálce, cizí, - klise, hvezdy jsou chladne ve sve dalce, no a co?
a nejdrobnější mezi nimi - zbytecny radek, jako ctenar zaspavam
jsou celé světy dalších galaxií. - naprosta trivialita
Tu na oblohu vplují červánky - pitomost, cervanky nikam nepluji, ale naucil jsem se novemu slovu, za to diky
a hvězdy očím zvolna zmizí. - klise, trivialita
Ne všechny -- - pozor, nahly zvrat, neco se deje
pár spadlo do trávy palouku - ach jo, zase dalsi nesmysl, hvezdy spadly, to ma byt pohadka, nebo co?
a teď se v ranním slunci třpytí. - neslychana blbost, hvezdy se netrpyti s rannim slunci a nikdy nebudou
Vyjdu si ráno bosky na louku. - obraz namesicniho idiota
Kolik je tady orosených květů! - zfetovaneho namesicniho idiota
A já jsem jak bořitel světů -- - blazen zacina fantazirovat
nohama šlapu po kvítí - blazen fantaziruje a brutalne nici verejnou zelen
a ničím galaxii. - a pritom si libuje v megalomanskych predstavach
autobiograficky rozmer textu : podle vseho se autor textu priserne ozral, kolem pate hodiny rano ztratil boty a poslapal nevinne kvetiny, pomaly vychazelo slunce a on fantaziroval, ze svym cinem nici cely svet