„Jde o díla vytvořená osobami, které nejsou dotčeny uměním a kulturou. Napodobování se u nich tedy, na rozdíl od intelektuálů, vyskytuje jen nepatně nebo vůbec. Vše – náměty, výběr materiálů, způsob podání, rytmus, rukopis atd. – vychází přímo z jejich nitra a nikoliv z šablon klasického či módního umění.“ Jean Dubuffet, L’art brut préféré aux arts culturels, 1949 Art brut, které výtvarný teoretik Karel Teige překládal jako "umění v původním - surovém stavu“, zahrnuje výtvarné projevy lidí, kteří neprošli uměleckým vzděláním. Jejich tvůrčí představivost tak není omezena naučenými kánony, módou, či snahou zařadit se do určitého směru, ale proniká na povrch zcela spontánně přímo z podvědomí autora. Tvůrčí potenciál bývá často uvolněn díky duševní chorobě, prožitému otřesu, nebo třeba díky psychickému vytržení, jež dosahují spiritistická média. Jedná se o přímou osobní zpověď autora, která není regulována intelektuální autocenzurou. Autoři art brut výtvarnými prostředky zpracovávají svoji vnitřní realitu, aniž by při tom usilovali o uznání okolí. Tvorba je pro ně přirozenou životní funkcí, je pro ně nepostradatelná. Citováno z www.artbrut.cz