Moravský Lawrence z Arabie
12. dubna roku 1944 zemřel moravský katolický
kněz, významný český orientalista, cestovatel a
etnograf, profesor ThDr. Alois Musil.
Musil, mezi Arabskými kmeny známý také jako
Músa ar Rueili či Músá šajch Číkí, byl díky svým
znalostem prostředí a Arabských kmenů
(ovládal 35 arabských nářečí) za První světové
války vyslán na osm misí do Arabských částí
Osmanské říše, kde se snažil přesvědčit místní
kmeny k podpoře spojenců Rakouska-Uherska a
celkově napomoci zvýšení vlivu Dunajské říše
na Blízkém východě. Díky Musilovi se severní
Arabské kmeny i přes snahu Lawrence a
finanční podporu Británie nikdy nepostavily
proti Osmanské říši a bez přehánění se dá říci,
že byl jedním ze tří mužů, kteří měli největší
dopad na Arabskou revoltu proti Osmanské říši,
dalšími dvěma muži byli Sherif Hussein a T.E.
Lawrence, kteří stáli na opačné straně konfliktu.
V roce 1916 se stal zpovědníkem císařovny Zity
a byl zapojen do její iniciativy uzavřít separátní
mír (tzv. Sixtova aféra), zasadil se o amnestii
významných českých politiků Kramáře, Rašína,
Klofáče a mnohých českých účastníků vzpoury
v boce Kotorské.
Před První světovou válkou se Musil věnoval
bádání a mezi jeho největší úspěchy patří nález
pouštního paláce Kusejr Amra s barevnými
freskami, který postavil umajovský chalífa al-
Valíd II, jehož objev byl tehdy světovou senzací
a který je od roku 1985 památkou UNESCO. Stal
se také náčelníkem kmene Beni Sachr a
spolunáčelníkem kmene Ruwala, když díky
svým kontaktům zachránil náčelníka Núrího,
kterého chtěli Osamané v roce 1910 popravit v
Damašku. Roku 1928 mu Americká geografická
společnost udělila Zlatou medaili Charlese P.
Dalyho a zapsala jej do síně slávy vedle Marca
Pola a Livingstona. V roce 1943, rok před jeho
smrtí, mu nacisté nabízeli zpět jeho hodnost
polního Maršálka (obdoba dvouhvězdičkového
generála), pokud by jim pomohl s jejich plány
na ovládnutí Blízkého východu, Musil odmítl a
dál se věnoval sadařství, které se mu na sklonku
života stalo koníčkem.
Alois Musil zemřel roku 1944 v obci Otryby u
Českého Šternberka. Po únoru 1948 byly
informace o tomto knězi, vědci a cestovateli
zcela potlačeny. Knihy, které Alois Musil napsal,
byly vyřazeny z knihoven a prakticky o něm bylo
zakázáno se jakkoli zmiňovat či psát. Na
náhrobní kámen rodina nechala vyrýt slova:
"Hledal pravdu v širé poušti arabské, bádal o ní
v knihovnách a muzeích, objasňoval ji v četných
knihách, zaséval ji do srdcí posluchačů a zde
odpočívá spoléhaje na Milosrdenství jediné
Pravdy".
Autorem příspěvku je Věc Která Zničila Bronx