Ahoj, máte nějaký tipy na interierový hliněný omítky? Mám betonovej skelet (L tvar - opěrná zeď ze ztracenka k rostlemu terénu a sloup - propojeno věncem).

Zkusím štěstí i zde.. Hledám šikovného architekta/projektanta pro návrh stavby polozděného malého domu na horách. Za jakýkoliv tip budu vděčná a ráda poskytnu další info. Díky díky!

CHOSIE: jasny furt to neni severni pol ale myslim ze teplota jako takova neni tak podstatna u skleniku jako delka slunecniho svitu a tam ten rozdil uz nebude zanedbatelny. V zime tam maj i odve hodiny mene nez u nas... I kdyz zase v lete tam sviti i o dve hodky vic no:)

GREGI: Vzledem k oceánskému/přímořskému klimatu tam ty zimy až tak jinde nejsou, porovnání Olomouce s městem v kraji ze kterého je video



Nebo viz hardiness zóny

CUKI: jako jo no hodne mi spadla celist ze ten sklenik stavel sam....

GREGI: Já myslím že by to šlo vyřešit, ale tohle se nedá rozumně spočítat, to se dá postavit a testovat a vylepšovat...

Jinak jak tam mluví o tom že to stálo jako běžná stavba, tak to ani omylem Tyhle skleněný k-ce stojej balík a popravdě stavěl jsem ledacos, ale nevím jestli bych měl koule tohle postavit jako svou první stavbu. Jako fakt smekám před tím týpkem.

CUKI: jovtak tenhle stoji ve svedsku kde sou ty zimy jinde nez u nas... u nas by to asi moc nefungovalo, jedine mit sklenik kde na leto muzes sundat velke procento skel.. na chladnejsi obdobi to ale musi bejt nejvic super:)

GREGI: Jo o tom jsem taky přemejšlel. Pokud je to blízko (navíc poměrně studeného) moře tak slunce= vítr.

U nás už půl roku sníh nebyl hodně dlouho. Zato jsou pařáky od Dubna do Řijna.

Aby tohle dobře fungovalo, musí to být (krom toho, že to je postaveno na ideálním místě) velmi dobře klimatizováno. To je poměrně velmi náročné vyřešit i u velkého objemu. Například I v tom obřím skleníku UK (Na Slupi) je ve sklepeních poměrně solidní topení, které fakt jede. A to se jedná o mnohem větší prostor plný obrovské vegetace.

Podle mě je správná (třeba ne jediná) cesta hodně omezit minimálně ty letní zisky a vytvořit co největší akumulaci.

CUKI: jasny ze je to spis pro chladnejsi klima... Urcite ale i zalezi na tom jak vetrne misto to je, podle videa a co majitelka rikala jim tam fouka opravdu hodne a to verim ze pomaha cirkulaci. Osobne bych vymenil dva tri mesice vedra za to mit jaro/podzim temer cely zbytek roku i kdyz je venku pul roku snih:)

GREGI: Rok a půl jsem bydlel ve skleníku v Čechách, takže mám poměrně dobrou představu jak se tam (ne)dá žít. U nás je tohle Bohužel dost nemožné a i v té Skandinavii je to dost problém. Vím o domu ve Stockholmu z roku 2004? Trochu propracovanější a pod stromy, ale ani tam to není žádný med.

Podle mě střecha musí být celá nepropustná. Jistý gamechanger by mohla být FVE. Pak by to fungovalo lépe a minimálně by bylo dost energie na chlazení :-)
swedish family envelops home in greenhouse to warm up stockholm weather
https://www.designboom.com/architecture/swedish-family-envelopes-home-in-greenhouse-warm-up-weather-10-21-2021/

MAR_TINA: Nevím co to má se mnou společného?

Prostě ČOV má certifikát na vypouštění a tedy je úřednici buřt jak to vypadá ve skutečnosti, ručí za to někdo jiný a je to tedy možné protáhnout přes stavební ohlášení a tedy kontrola technika na místě jednou za 2 roky.

Zatímco tříkomorový septik se zemním filtrem se tahá přes stavební povolení a je tedy nutné 2x do roka nechat dělat vzorky a to se dost razantně prodraží a navíc nesložití (blbě se to řeší když část roku žiju abroad)

Prostě má tabulku podle které jede. No a když to sam řeším třeba v Berouně, tak vše v pohodě.
Navíc po mě chtějí u ČOV retenci, kterou mi paní na P-Z vyloženě zakázala-nedoporučila, takže ji v projektu nemám.

To že to trvá chápu prostě je ten úřad přehlcenej, co se dá dělat. A navíc nefunguje moc elektronicky, tak se to blbě řeší na dálku.

A ve výsledku je to možné provozovat i legálně.

https://www.vtei.cz/2017/06/vypustit-nebo-znovu-vyuzit/

Při provozování kompostovacích toalet, resp. při nakládání se shromážděnými exkrementy, se jeví jako nejvíce limitující hygienické hledisko. Lidé produkují zhruba 500 litrů moči a 50 litrů výkalů na osobu za rok. Ty obsahují asi 4 kg dusíku, fosforu 0,5 kg a 1 kg draslíku – tři základní prvky pro růst rostlin. Přesné množství se liší region od regionu v závislosti na příjmu potravy. Sedmdesát procent živin vylučovaných lidmi je ve frakci moči [8, 9]. Pokud hovoříme o kompostovacích toaletách, předpokládá se, že je nashromážděný materiál hygienizován aerobním rozkladným procesem – kompostováním, tj. rozkladem – přeměnou na stabilní humusové látky [10]. Samotné lidské exkrementy kompostovat nelze nebo jen s obtížemi.

Všechny komerčně vyráběné a pro náš trh schválené separační a kompostovací toalety mají certifikát CE, který vychází z mezinárodní normy ČSN ISO 14024 a souvisejících právních předpisů Evropské unie [17].

CUKI: specielně u tebe asi cuki platí, že kdo s čím na úřad jde, to dostane.
Ano jsou speciální exempláře všude, ale na 95 % povolí to*, co já v HG posudku doporučím. Ae chce to mít pořádně napsaný a odargumenotvaný posudek hydrogeologa a stejně tak projekt od stavaře.
I kořenové čsitírny (tedy dočišťovací prvky) procházejí velmi úspěšně.

*v posledních 10 letech určitě, to už snad všechny stavební úřady pochopily výhody čov a vzaly doporučení Mžp vážně.
5 % neúspěchu je katastr Vidim a okolo ROudnice nad Labem, tam s nima moc nehnu.