Další selhání intelektuála z Halounovin:
Jiří Ovčáček: KSČM odsuzuje odklon od Marxova humanistického poselství
Praha/ Kolega Janeček vystoupil s patosem, který známe v současné době třeba od Usámy bin Ládina, s patosem muslimského fundamentalisty. Tento typ projevu je doma v jiném geografickém prostředí, ne ve střední Evropě. Jestliže se ale dostal svým projevem do této polohy, vybavuje se mi arabské přísloví, které dělí lidi do různých kategorií: Kdo neví a neví, že neví, je hlupák, vyhněte se mu. Kdo ví a ví, že ví, je moudrý, následujte ho. Kdo neví a ví, že neví, je prostý, poučte ho. Kdo neví a ví, že neví, ten spí, probuďte ho. Tyto čtyři kategorie lidí samozřejmě mohou být předmětem diskuse, zda tato klasifikace odpovídá. Nebudu napovídat, do které kategorie bychom mohli zařadit kolegu Janečka. Ale rozhodně nepatří mezi lidi, kteří vědí a vědí, že vědí, a jsou moudří, abychom je mohli následovat, jak by předkladatel tohoto návrhu možná chtěl. Svůj styl uvažování nám předvedl kolega Janeček nedávno, když zde citoval esej »Proč nejsem komunistou« od Karla Čapka. Ono se to dá prostě obrátit. Karel Čapek patřil k levici za první republiky, měl odpor proti té nejmastnější smetánce, jak se vyjadřoval, a mohli bychom se ptát, proč jako člověk nalevo nenapsal esej proti některé pravicové straně, například proti národním demokratům »Proč nejsem národním demokratem«, »Proč nejsem agrárníkem« nebo »Proč nejsem lidovcem«. Odpověď je prostá. Protože mu to za to nestálo. Ať naši předchůdci byli jacíkoli, tak byli kulturní výzvou, a to se lidové straně nemůže stát. Nemohlo se to stát v minulosti a nemůže se to stát ani dnes. V této souvislosti jsem právě citoval jiné dílo Karla Čapka, a sice Apokryfy. Tam se sice vyskytuje postava pračlověka Janečka ale to panu kolegovi nedává právo na monopol výkladu Karla Čapka.
Srovnávat fašismus a komunismus je hloupost
To nejhorší, co se myšlence může stát, je, když se ztotožní s institucí, a to se stalo mnoha velkým myšlenkám v dějinách. Stalo se to myšlence komunistické, stalo se to myšlence křesťanské. Když zde byla řeč o počtu obětí, samozřejmě procentuálně největší množství lidských obětí z hlediska počtu obyvatel bylo spojeno s institucionalizací křesťanské myšlenky. U každé velké myšlenky je ale třeba rozlišovat mezi tím, jak se jí zmocní instituce a jaké je etické poselství této myšlenky. To je strašně důležitá věc. A proto srovnání mezi fašismem a komunismem je - kolega Janeček mi promine - naprostá hloupost. Jestliže srovnává ideologie, které podle něj měly na svědomí právě to, co se stalo, skutečné přehmaty, zločiny a porušování zákonů, jestliže tedy srovnává tyto ideologie, srovnává nesrovnatelné. Podívejme se, jaké byly charakteristiky právě komunistické ideologie i v těch nejhorších dobách. To znamená důraz na racionalismus, věrnost racionálnímu dědictví evropského lidstva. To nekoresponduje v žádném případě s fašismem v jakékoliv jeho podobě. Humanismus je přece hodnota, ke které se komunistické hnutí vždycky hlásilo, a je pravda, že fašismus ho programově popíral. Je také pravda, že komunistické hnutí hlásalo rovnost, zatímco fašistická hnutí popírala rovnost a naopak stavěla kult vůdců a hierarchickou strukturu společnosti. Kolega Janeček, jemuž neupírám křesťanské přesvědčení, by samozřejmě měl vzít v úvahu, že by si měl zamést před vlastním prahem. Řada fašistických hnutí byla bytostně, niterně spojena právě s církevním životem - ve Španělsku, v Portugalsku a mohl bych uvádět iItálii a konec konců velmi pevná je spolupráce Vatikánu pod vedením Pia XII. právě s nacistickou třetí říší a nic na tom nemění právě onen list, ten okružník Mit brenender Sorge z roku 1937. V sousedním Slovensku, když zde byl zmíněn holocaust, kněz Tiso v čele slovenského fašistického státu poslal 60 tisíc židů tam, odkud nebylo návratu.
Kdo se nepoučí z dějin, je nucen je prožívat znovu
Je také důležité, aby si zametli i v jiném smyslu před vlastním prahem předkladatelé. Nebudou nás poučovat o dějinách ti, kteří si z dějin poučení nevzali. Například na 54. sudetoněmeckých dnech byl jeden z předkladatelů a lidé, kteří jsou spjati se stranou, která má nejvíce předkladatelů tohoto dokumentu, tak se také pravidelně účastní těchto sudetoněmeckých dnů. A víme, že právě mezi evergreeny pánů ze sudetoněmeckého landsmanšaftu a z prostředí, které usiluje o revizi dějin, je srovnávání fašismu a komunismu. Spor nemůže být o tom, kolik je nebo bylo obětí, dělat jakousi statistiku mrtvol, ale spor je o to, jak zabránit, aby institucionalizace myšlenek do budoucna přinesla další lidské oběti. Jak se poučit z dějin. Protože americký filozof Santayana říká, že kdo se nepoučí z dějin, je přinucen tyto dějiny prožívat znovu. A tak má každá velká myšlenka své strašlivé oběti. Mají je liberálové, mají je konzervativci, máme je my a mají je také sociální demokraté. My se snažíme ve své praktické politice z toho vycházet a skutečně se z dějin poučit. KSČM odsuzuje veškeré kroky v dějinách našeho hnutí, které směřovaly k potlačení lidských práv, které znamenaly zmaření lidských šancí, které znamenaly odklon od velkého humanistického poselství Karla Marxe a jeho dědiců. Není náhodou, že myslitelem Evropy se v největší anketě, která se týkala této problematiky, nestal Václav Havel, ale právě Karel Marx. Byl prohlášen myslitelem tisíciletí. Chtěl bych říci, že toto etické poselství našeho hnutí trvá dál a z paměti národa nemůže vymizet. Dopisy Olze nenahradí Reportáž psanou na oprátce.
(Redakčně kráceno)