dnes!
[ PRALETS - pražský výměnný systém / ostatniother / 11.3.2015 / CR - Praha - Café Neustadt ]

LAMIA: tak kdo jste nezvládl ani možnost číslo dva, máte možnost číslo tři:


a kdo byste byl rád součástí, ale nemůžete na tyto veřejné akce, napište mi do pošty.

šance číslo dva zapojit se do praLETS!!! už jedeme!


[ praLETS - výměnný LET systém pro Prahu / workshopworkshop / 4.2.2015 / CR - Praha - infocentrum Salé ]

LAMIA: Omlouváme se, ale z důvodu onemocnění spoluzakladatele pražského LET systému, přesouváme akci na 7. ledena. Díky za pochopení.

LINKOS: Dík za informace. Pokud budu srovnávat s třeba stále ještě oblíbenými betonovými tvárnicemi, tak to je složitější opravdu asi všechno ostatní... nicméně, ano, je důležité vědět jak na to, než se do toho pustím, uznávám, že POUZE nadšení a entuziasmus mi nepomůžou se vším. A ty sendviče jsem uváděl hlavně jako příklad k životnosti stavby, což už jsi taky uvedl do správných mezí. :-)

už sem to tu nechtěl dál rozmazávat, ale asi by bylo dobré uvést pár věcí na pravou míru.
cenu stavby ve finále určuje spoustu věcí, myslet, si že si seženu levně balíky a mám vyhráno je naivita. Jednak se dá předpokládat, že levné balíky budou balíky pro zemědělce a ne STAVEBNÍ. Kvalitní balík je základ, ideální brát od zemědělce co má zkušenosti se stavebními balíky.
Další, protlačování stavby úřady. Slaměná stavba je dnes sice nezvyklá, ale normální stavba, která projde stejně jako jakákoli jiná. Neznám nikoho kdo by s tím měl problém, pokud nepočítám lidi, co to chtějí stavět tam kde by jim nepovolili ani zděný.
Další mýtus je, že stavět slamák je jednodušší než zděný dům. NENÍ. Rádo se to, ale říká a lidé rádi zaplatí, když jim to budete říkat. Je smutné, když si lidé postaví krásný dům a vy pak přijdete a do stěny před omítáním zaboříte ruku po loket, protože na workshopu se jen dozvěděli jak to je jednoduché.
Na druhou stranu používat jako izolaci balíky má svojí logiku, ale chce to sehnat někoho kdo na to bude dohlížet a řešit případně složitější detaily.
Ty "emerické" dřevostavby, pokud nemají konstrukční nedostatky taky celkem vydrží, ale nejsem zastánce stylu stavby, kde se vůbec nehledí na to z čeho to je, ale hlavně na rychlost a zisk. Běhá mi mráz po zádech z toho množství osb, pur-pěny a dalších sajrajtů...
JAZZZ: problém s konopím je jeho cena, už jen používat místo pur pěny okolo oken je poměrně nákladné. Cenově přijatelnější jsou dřevovláknité materiály a ovčí vlna. Ale spíše na detaily, než na plochy.
Ta foukaná celulóza mi není moc sympatická, jedna je z toho hrozně bordelu, při práci dýcháš jemný papírový brach s barvama, no fuj. A i přesto, že prováděcí firma tvrdila, že si to neslehne, tak si to slehlo.

LINKOS: Prostě, z oněch důvodů, které jsem uvedl níže, mi to přišlo fajn i tak, tak jsem neměl potřebu nad těmi údaji hlouběji uvažovat.
Každopádně je fajn, že kromě nadšených fanoušků (mě) tu můžou lidi najít i zkušené praktiky (tebe). Takže se vůbec nebudu zlobit, pokud nějakou mou případnou podobnou dezinformaci uvedeš na pravou míru. :-)

LINKOS: Hele, dík. Taky mi to přišlo divné, mám to z kamarádovy knihy z 80. let, je to překlad "zápaďácké" publikace o přírodních stavbách. Nicméně ostatní informace o hliněnkách a tak byly přesvědčivé...
Nicméně, taky to v té době mohl být prostě pionýrský text od lidí, kteří tehdy nevěděli, jak se vyvarovat některých chyb, když o tom aspoň trochu zapřemýšlím. No nic.
Poučení: O slaměnkách nechám odpovídat jenom tebe. ;-)

KUATO: to je blbost, první stavby přímo z balíků mají dnes 120 let a stále v pohodě. V Anglii se začali stavět v 70. letech a skutečně se nerozpadají.
PAVEL_BRODSKY: prosím tě, kde si tydle nesmysli vzal? Proč by si třeba dělal něco s horní řadou balíků?

PAVEL_BRODSKY: A co ty betonové/železobetonové skelety, používané i u těch zemělodí? Levné, nezničitelné, lze tvarovat do organických (nepravoúhlových) tvarů ... :) a lze to oplácat čímkoli. Není teda taková romantika jako sláma a dřevo a hlína,ale proč si kolem toho zevnitř nebo i zvenku tu hlínu, slámu a drževo nedat ;) A nemusí to nutně být jen ta brutalistická architektura.

KUATO:
P.S.: Další věc je, že ono "zlaté prase" právě za slaměnou budovu rozhodně nedáš.
Navíc, správně postavený slaměný dům hravě splňuje normu pro nízko energetický dům pro vytápění, a to tak že je poměrně blízko i pasivnímu standartu. Je to řešení, které vynalezli přistěhovalci do USA, kteří neměli okolo sebe příliš dřeva a hlavně neměli ani dolar.
Na druhou stranu se jim povedlo postavit dům z přirozeného izolantu, který jen tak nepromrzne...
Pokud ale uvažuješ tak, že chceš postavit a už se o to kromě nutné údržby v rámci provozu nestarat, je lepší hliněná stavba, byť jde přeci jen o o něco pracnější

PAVEL_BRODSKY: zivotnost slamene stavby je jen 30 let? to si delas legraci, to bych nechtel ani za zlate prase. nas cihlovy barak ma cca 200+ let a doufam, ze ja v nem doziju, aniz bych v nem musel delat nejake vetsi zasahy..

PAVEL_BRODSKY: http://navolnenoze.cz/prezentace/jakub-gajda/
Tohohle člověka. Pardon.

LINKOS: Nutné to není. Ale je to fajn, protože se tím mohou začít zabývat i lidé s jinými fondy než ti, co to nezbytně potřebují. Navíc jsem toho názoru, že čím dřív lidé začnou o podobných možnostech nejen uvažovat, ale zároveň je i v nějakém větším měřítku realizovat, tím lépe. Obávám se totiž, že jednoho dne, nejhůře naše děti, budou rády, když blbečků. kteří neumí nic jiného, než plenit, bude co nejméně.
BEDY: Tak to je docela... hodně otázek
1) Má na mysli vytápění, nebo komplet energie? Pasivní dům dle ČSN má mít do 15 kWh/rok/m2 včetně na VYTÁPĚNÍ, celkově by energie měla být pod 120 kWh/rok/m2 včetně ohřevu a oběhu vody, vaření, osvětlení a uživatelské elektřiny (pračka, počítač, ev. myčka a pod)
2) Záleží na tom, jak to počítáš. Materiál nula, nula, nic - nejdražší jsou takové věci jako dřevo nebo tepelná izolace, hydroizolace. Problém je u oceňování člověkohodin, prefa pro přírodní stavbu neexistují, max slaměné balíky. Těžkou techniku většinou nechceš, nebo ani nemůžeš využít, takže o to víc lidí potřebuješ. na druhou stranu - s tímhle většinou lidé pomáhají rádi i za naturálie.
3) Za mě, mimo jiné, třeba https://www.facebook.com/CircleGrowth
šikovný projektant, který rád protlačí dřevostavbu, nebo i radikálnější stavbu úřady, nebo rád poradí jak se vejít do stavby na ohlášení: https://is.vstecb.cz/osoba/10613.
4) U dřeva a hlíny pomalu vyšší než u standardu, u slámy cca 20-30 let, záleží ale, jako vždy, na kvalitě provedení. Na druhou stranu, technologie přírodních staveb je obecně jednodušší.
5) U jakékoli stavby vždy záleží na odhadci a lokalitě. Ještě jsem to neřešil, ale myslím si, že v dnešní době už je zajímá pouze to, aby ta stavba byla zkolaudována a přijata úřady jako vyhovující. To často problém bývá, ale rozhodně je to mnohem lepší než dříve. Jde to.
6) No, o tomhle moc nevím, přírodní stavby jsou často spíš komunitní řešení, takže i realizace vznikají často v tomto duchu - třeba tohohle člověka mi doporučoval kdysi kamarád. Obecně nejvíce prezentací firem na netu najdeš v rámci dřevostaveb. Ony se totiž, narozdíl od dalších řešení, dají skrz úřady protlačit úplně bez problémů. U hliněnky to, naštěstí, jde taky, ale ne tak samozřejmě. A ne každý klient zaplatí realizátorovi jen za čas na úřadech. Když si to ale vyběháš sám... ;-)
Omlouvám se, moc konkrétní jsem nebyl, ale snad už máš představu.
Nebo zkus http://www.prirodnistavby.com/.

zda se ze je tu vic ekostavitelu, takze par otazek:
1. je mozne z blata uplacat pasivni stavbu tak, aby se vesla do 20 kwh/m2 a rok?
2. jake jsou naklady na vystavbu ve srovnani s beznymi stavebnimi postupy
3. kdo jsou ti overeni stavitele co to uz umi a maji reference
4. jaka je zivotnost takove stavby
5. co si o takove stavbe mysli banky, coby zastavy do hypoteky, pokud vite o nekom kdo to resil
6 kde se v cechach da podivat na plne funkcni, komfortni dum - ne nejakou hippie pastousku.

diky.