Název: filmový cirkus na rikše
Zdroj: Respekt
Datum: 03.02.2014
Str.: 72
Náklad: 26526
Číslo: 6
Rubrika: Od věci
Autor: KATEŘINA MÁZDROVÁ, PETRA ŠVEHLOVÁ
Odkaz:
http://respekt.ihned.cz/
ISSN: 0862-6545
Jazyk: cz
Oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Filmový cirkus na rikše
Z pákistánského Péšávaru do indické Kalkaty již tři měsíce kočují na kole a s nákladní rikšou po Grand Trunk Road, staré obchodní cestě spojující Kábul s Kalkatou. Jan Turnovec (35) a Ondřej Kašpar (29) ve slumech promítají dětem pohádky a dospělým bollywoodské hity i akční trháky.
- Jak se vám daří plnit promítací plán?
Původně jsme chtěli promítat každý večer a trasu dlouhou 2500 km urazit za sto promítacích dní. To se ale ukázalo nereálné. Každý večer se nepovede najít vhodné místo a ne všude jsou vhodní - nebo vůbec nějací - diváci. Ne vždycky je taky nálada na společenské interakce s místními.
- Co vše je třeba, abyste promítání spustili?
Celý cirkus váží okolo sedmdesáti kilogramů. Vezeme ho na tříkolce značky Sohrab, původně vozítku pro prodejce popcornu pořízeném v Pákistánu. Doprovod jede na obyčejném kole značky Eagle. Naše kompletní výbava sestává z projektoru, reprobedny, laptopu, k tomu potřebné propojovací kabely. Elektřinu do systému dodává generátor čínské výroby pořízený v Pákistánu.
- Jak si vybíráte místo, kde film pustíte?
Šlapeme do pedálů, potíme krev, nebo je nám naopak zima, protože ráno je 8 °C, trháme řetězy, nadáváme na pákistánská kola… Kolem čtvrté odpoledne začínáme koukat kolem silnice, jestli nespatříme stany, chýše nebo jen plac, kde děti hrají kriket. Ideální je, když je k dispozici velká zeď -odpadá tím věšení plátna, což pak zjednodušuje odjezd.
- Jaké filmy mají u diváků úspěch?
Z Bollywoodu jsou tu zvyklí na hodně akce, tance a úderné hudby, proto často volíme bollywoodské hudební klipy k rozehřátí diváků. V zásobě máme i dokumenty o Gándhím a jiných osobnostech. Problém je, že trvají přes tři hodiny, děj se neskutečně vleče. Nové americké akční filmy typu Rychle a zběsile nebo nový Muž z oceli o Supermanovi dokážou pozornost publika taky udržet. Ve slumu v Dillí měla úspěch klasika pro nejmenší Kniha džunglí.
- Co je větší atrakce pro místní - promítání, nebo vy dva cizinci?
Když dobře zacílíme, diváci jsou pohlceni a nemají roupy. Naopak když film nešlape, všichni koukají na nás, vyptávají se, fotí si nás a neopomenou zmínit, že mají v mobilu film novější, lepší a ať pustíme ten. Kino pro dnešní děti ze slumu, kde často každá druhá chatrč z igelitu disponuje satelitní televizí se stovkami programů a kde teenagery tlačí v kapse nový iPhone, není občas až zas tak velká atrakce.
- Co Milionář z chatrče? Nebyl problém s promítáním bídy, když je jí všude kolem plno?
Měli jsme za to, že film bude slavit úspěch. Ukazuje místní prostředí, něco, co děti ze slumu znají, k tomu je pěkně dynamický, nenudí, a ještě by mohl třeba motivovat… Promítli jsme ho ale jen jednou v echt slumu ve Džalandháru v Indii. Fiasko to sice úplně nebylo, nicméně film dokoukala tak čtvrtina publika. Je víc než rok starý, což pro zdejší diváky znamená, že je dávno mrtvý.
- Existuje něco jako šťastná bída, o které tak rádi mluví lidé ze Západu?
Skutečně se zdá, že je tu většina lidí spokojená s tím, co má. Prodavačka zeleniny nepřemýšlí o tom, jak vydělat milion. Ona prodává zeleninu, její matka taky prodávala zeleninu a její šestiletá dcera už teď rovná rajčata na míse. Takže těžko říct, kde je pravda. Jestli jsou místní skutečně spokojení tam, kde jsou, nebo zda jim chybí hnací síla, která by je posunula někam dál. Jestli se dokážou postavit vlastnímu osudu a jednat, nebo je semele tradice a pokračují v tom, co bylo, ať je to dobré, nebo špatné. Pro nás je místní šťastná bída něco jako nevědomost. A i ta je sladká.
- Nyní jste v polovině cesty. Naplnila vaše očekávání?
Rozhodně jsme čekali větší ohlas a zájem ze strany diváků. Indie ale za poslední roky udělala ne krok, ale obrovský ekonomický skok. S přístupem k internetu přes mobil, který vlastní většina populace, se také změnila míra jejich rozhledu o okolním světě a spousta věcí -včetně třeba pojízdného kina - už je nechává klidnými. Pár stovek spokojených diváků však máme, a to považujeme za úspěch. Nicméně s hodnocením nepředbíhejme - překvapení, příjemná i nepříjemná, se mohou vynořit kdykoli během další cesty. Q
Celý rozhovor na www. respekt.cz/rozhovory. Videa z cesty najdete na www.roadcinema.com.
Foto: Pobavit diváky, ale i sami sebe. (Jan Turnovec - vlevo - a Ondřej Kašpar)
foto www. roadcinema. com