BARBARDUCHA: s hulením je to složitý. mě to kdysi pomáhalo proti depresím, řadu let... je to koneckonců lék. problém ale je, že to (podle mě) rozvolňuje sociální vztahy, resp. snižuje nároky na jejich kvalitu, nebo jak to říct.. a nebude to fungovat trvale.

na druhou stranu: já bych se do těch antidepresiv taky nehrnul - zejména ty novější typy se dlouhodobě předepisovaly, aniž by v té době existovala jakákoliv zkušenost, co to s těmi lidmi za pár let udělá (jinými slovy: lidem se ty léky dávaly v době, kdy neexistovala ani zkušenost s tím, že je někdo bral celý život - ani s tím, že je někdo vysadil a pak žil zbytek života). prostě to krátkodobě pomáhalo. no a v podstatě celá ta historie je o tom, že se po čase objevily vedlejší účinky, tak se vymýšlely nové léky, které měly zase jiné vedlejší účinky, atakdál.

podle mě psychoterapie. ale to může být na dlouho, než člověk narazí na někoho, kdo ví, co dělá. a hlavně je to hodně individuální (narazit na někoho, kdo je schopen pomoci).

SINSEMILLA: víš Nino to neni uplně tak jednoduchý, neni mi uplně příjemný se moc "odhalovat". ale těch témat je spousta a taky si myslim že je hrozný jak se furt duševní choroby berou jako hrozný stigma. mesiáš mi kvůli tomu trochu nadává že chci o svý nemoci mluvit otevřeně, ale jsem došla názoru že jediná schůdná cesta je otevřít "náš" svět tzv "normálním" lidem a pokusit se naučit sebe i "své" okolí jak si spolu líp prozumět a třeba se i vyhnout vyhrocenejm situacím

jaké je to pro vás brát dlouhodobě tlumící léky? - mě to dobře nedělá, jsem docela hodně činorodej člověk, co potřebuje cejtit a tvořit, ne být vnitřně mrtvá

jaké je to žít s někým komu se střídají období mánií a depresí? - já mám sestru schizofreničku, a to je vám docela mazec, když je ona v schizofrenickym ataku, vzhledem tomu že špatně snáší hospitalizace tak si jí necháváme doma a řeknu vám je náročný, střídáme se s mámou v tom nejhorší (podle toho koho z nás zrovna snese)

máte někdo zkušenost s nějakejma alternativníma řešeníma? místo abych dlouhodobě brala antidepresíva hulim, i můj psychiatr v tom nevidí žádnej problém když mi to pomáhá, konroluje mě jestli nehulim moc akorát, to značí vždycky průser :)

no a možná že tenhle příspěvek zas brzo smažu. asi nechci aby taková věc zůstala někde v historii...... tak se předem omlouvám, ale myslim že klidně at si tu každej svoje příspěvky maže jak chce, asi by tu bylo moc osobních věcí

BARBARDUCHA: To je hezke, ale mela bys jako spravce mozna nahodit nejake prvni tema, takhle se to tezko rozjede, kdyz lidi nevi, co cekat a nakouknou a neni tu nic