CERNYRYBIZ: otázkou je, jestli je možný oddělit hudbu a politiku, obzvlášť v případě kapel jako dnd, ryg, arroyo deathmatch, hail seizures (a milionu dalších). za mě je to takový vytrhávání z kontextu, kdy ty kapely z něčeho vychází, hudebně a textově se formujou, někde hrajou a podobně a je trochu divný se na ně koukat jako v zoo nějakou středovou optikou a vůbec nebrat v potaz tu politiku, kterou je celá tahle "nová scéna" nasáklá.
stejný jako vnímat protesty v americe jako reakci na to, že policajt kleknul floydovi na krk. reálně je to mnohem hlubší frustrace, a takhle to vytrhnout je takový pozorování z dálky, rozbití nějakýho komplexního problému na jednotlivý frakce, který pak nedávají smysl.
dnd jsou hodně politický, ale za mě to mají hodně srovnaný a z osobního kontaktu je to příjemnější, než kdyby jen kalili a po nás potopa.
tohle jsem si nějak nemohl odpustit, víc politiky sem tahat nebudu - pointa snad ani není nějak politická, jako spíš že je dobrý vnímat ty kapely tak nějak celistvě, ony to taky neberou tak, že text je oddělenej od hudby .)
a tuhle rozjuchaný francouzský áčka, trochu do šansonu, tady zrovna jsem byl naživo a je to krásný.
La Compagnie Jolie Môme - C'est dans la rue qu'ça s'passe
https://www.youtube.com/watch?v=JhBIHNmBNtQ