Na našem profilu se množí diskuse o právním státu a soukromém vlastnictví. Tak ještě pár slov k tomu.
Nechceme bezohlednou společnost a bitvu všech proti všem. Nechceme brát druhým jejich kartáčky na zuby, zabírat byty, až odjedou na chatu nebo je připravovat o těžce vydobytý majetek. Ochrana osobního vlastnictví skutečně patří ke svobodě člověka. Ve světě, ve kterém žijeme ale existují věci, které se týkají nás všech a pokud rozhodování o nich necháme jen na státu nebo velkých vlastnících, aby s nimi nakládali bez ohledu na druhé, řítíme se do katastrofy.
Ať už jde o vzduch, který dýcháme a do kterého někdo bez ohledu na druhé vypouští jedy ze soukromých komínů soukromých továren nebo o město ve kterém žijeme a které někdo ve velkém přetváří bez ohledu na potřeby těch, kteří nemají kde bydlet nebo kde se scházet. O věcech, které jsou společné a mají společné dopady, bychom měli společně rozhodovat nebo se o nich alespoň bavit.
Zvlášť stát by podle nás měl projevovat společenskou odpovědnost. Právo může být dobrý nástroj na ochranu slabších, ale nemělo by se stát náhradou společenského dialogu a metlou v rukou silnějších.
Nechceme žádné výjimky ze systému pro sebe. Chceme ukázat, že je možné se alespoň dočasně bránit ve chvílích, kdy ti, kteří drží otěže systému bezohledně zadupávají druhé do země. Chápeme naše úsilí jako propojené s těmi, kdo bojují o dostupné bydlení nebo kdo brání před zastavěním zbytků přírody ve městě. Vždy jsme se na Klinice snažili takovým iniciativám dávat prostor a v mezích našich sil je i podporovat.
S lidmi, kteří sice pláčou nad úrovní politiky a vlastní špatnou situací, ale ve výsledku jsou jen schopní nadávat těm, kdo jsou slabší nebo vybočují a doufají, že je za to někdo odmění, si žel nemáme moc co říct.