Tady celej článek z Respektu:
Důvody pro vyhnání autonomního centra ze žižkova neznějí věrohodně
V listopadu to budou tři roky, co na žižkovském kopci funguje Autonomní sociální centrum Klinika. Respektive mohly by být: po rozhodnutí odvolacího pražského městského soudu z minulého týdne by totiž měli aktivisté léta chátrající objekt vyklidit a předat ho tomu, komu patří. Tím je od minulého roku Správa železniční dopravní cesty, na niž ho bezúplatně převedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Lidé starající se v Klinice o chod centra s knihovnou, kavárnou, kurzy cizích jazyků a různými zdarma přístupnými workshopy se ještě dovolají k Nejvyššímu soudu. Nicméně železničáři budou podle svého vyjádření dělat všechno pro to, aby nechtěné nájemníky z někdejší polikliniky co nejrychleji dostali pryč. Třeba i za pomoci policie, která si to tady ostatně už párkrát vyzkoušela. Aby je pak ovšem vždy nechala zase vrátit zpět, protože se někdo z politiků nechal přesvědčit, že tu mají svůj smysl.
A to skutečně mají. Klinika je dnes v Praze jediným tolerovaným squatem, stát dal budovu dokonce na rok zdejšímu kolektivu smluvně do oficiální správy. Objekt totiž neměl žádné využití a bez jakýchkoli veřejných nákladů se najednou našel někdo, kdo o něj začal pečovat a vyvíjet v něm smysluplnou činnost. Navíc Klinika vždy stála na straně sociálně slabých, o něž má mít veřejný sektor největší starost a sám na to nestačí.
V době začátku uprchlické krize jako jedna z prvních u nás organizovala dobrovolnickou pomoc, nemajetným otevřela sociální prádelnu, zájemcům o studium Lidovou žižkovskou univerzitu. Poté co loni čelila žhářskému, doteď nevyšetřenému útoku patrně krajně pravicové scény, dostala od Nadace Charty 77 Cenu Františka Kriegla za „dobrovolné aktivity překračující hranice ideologií i tržního světa“.
Přesto byla Klinika pro část radnice třetího městského obvodu trnem v oku. Pro politiky a úředníky představovala cosi nezvyklého, co se neřídí státem danými, ale vlastními pravidly, z nichž to nejkontroverznější spočívá v tom, že solidarita k lidem v nouzi stojí pro aktivisty nad nedotknutelností soukromého, ladem ležícího vlastnictví. Klinice nezlomily vaz opakující se spekulace odpůrců o doupěti levicových extremistů, feťáků a grantových vyžírků. Udělala všechno pro to, aby podobné výtky přesvědčivě vyvrátila svou činností.
Klinickou smrt nyní prožívá kvůli tomu, že železničáři tvrdí, že pro sídlo svého geodetického oddělení nemohou najít lepší místo a postarají se tak mnohem lépe o státní majetek. Nezní to věrohodně. Vždyť geodeti budou mít pro život v Praze na rozdíl od Kliniky absolutně nulový přínos. Organizace zaměstnávající dvě desítky tisíc lidí má navíc nepočítaně jiných budov, kam by své kanceláře mohla umístit. Jen loni si od Českých drah koupila na tisíc nádraží. A pokud by snad nemohla spoléhat na své zdroje: Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy nedávno spočítal, že je na jejím území zhruba dvě stě prázdných vícepodlažních budov a řada z nich patří veřejnému sektoru. Patří mezi ně mimochodem i legendární vila Milada, odkud policie vyhnala squattery před osmi lety a od té doby chátrá.