KOUDY: když už, tak si na Marsu jednoduše jednoduše vyrobíš CO (již bylo demonstrováno - experiment Moxie. Bývá jednostranně prezentován jako výroba kyslíku, ale zanedbává se, že reziduum při té výrobě je palivo pro cestu zpět :-)
Metan vyrobíš z CO pomocí.... tadadada bum! ... vodíku, který si tam musíš přivést. Teda okk, nějaké to ISRU a výroba vodíku z vodního ledu je sice hypoteticky možná, víceméně víme, že v polárních oblastech nějaký ten vodní led pod povrchem je, ale problém je, že Mars asi nechceme kolonizovat okolo pólů, protože v zimě je tam toho ledu zase možná až příliš. Prostě nemá to dobré řešení, a pokud vůbec něco budeme muset na Mars dovážet, tak dost možná dusík... aby tam šlo vůbec něco pěstovat...
Každopádně, Mars není moc obyvatelný, a tam kde aspoň trochu obyvatelný je (když se zahrabeš pod zem a tak), tak tam zase není extra moc toho vodního ledu. Nebo jsme ho zatím neobjevili, minimálně.
Nicméně, já mluvil o samotném odletu od Země. A tady prostě vodíkový třetí stupeň dává zatraceně dobrý smysl, oproti dotankování druhého stupně. Existuje číslo, které se jmenuje charakteristícká rychlost, c3, a já mu úplně nerozumím, ale tohle číslo je dramaticky vyšší pro vysokoenergetické horní stupně, tedy stupně s motorem, který má vysoké Isp (ale nejen to). Některé cíle ve Sluneční soustavě jsou pro některé typy pohonu trvale nedostupné, ať dotankováváš jak chceš. A ty dosažitelné jsou sice dosažitelné, ale strašně neefektivně.
Vícenásobné použití třetího stupně je představitelné obtížně, ale dejme tomu by ten přístup mohl být zhruba, i když ne úplně, podobný tomu, co vyvíjí Stokes Space. Prakticky každý odlet k Marsu (apod.) lze udělat z nějaké vysoké eliptické dráhy, která už obsahuje většinu té energie, tenhle manévr využila třeba mise Artemis II ... no a z téhle dráhy se současně to, co neodlétá může vrátit do atmosféry Země, i když dost vysokou rychlostí (pak by finální TMI realizoval vlastně 4.stupeň, technicky vzato). Těch způsobů bylo vymyšlených víc: další je pomalé zvyšování parkovací dráhy pomocí iontových motorů, což je ok pro prázdnou loď se zásobama na cestu: teprve před odletem se připojí loď s posádkou.
No, z toho co píšu nevyplývá nic jiného, než že Starship je nosič velmi silně optimalizovaný na vynášení Starlinků, a už jen pro misi Artemis III se vlastně vůbec nehodí a bude předveden v roli spíše Potěmkinovy vesnice - SpaceX nestojí za to vypustit ani maketu lumar landeru a předvedou vlastně jen pasivní cílový objekt pro Orion a možná ho pak zkušebně boostnou na vyšší dráhu (ale to se neví a hlavně bez dotankování to moc vysoká dráha nebude).
Takže prostě celý se to jeví jako tahání za nos: Elon už oficiálně oznámil, že na Mars nemá a že se zaměří na "město na Měsíci", protože se na to dá vyždímat nějaký financování z NASA, ale i to město na Měsíci má formu demonstrační mise, na které vlastně doopravdy nedemonstruje nic nového, a jenom doufá, že konečně zafunguje to, co se ukázalo jako daleko větší problém, než to zatím vypadalo. Protože ta mise nepředvede doslova nic z toho, co je potřeba pro Artemis IV.
Ovšem když Starship zafunguje, tak budeme mít zahlcenou nízkou oběžnou dráhu satelitama Starlink III, které můžou vysílat direct to cell, což má řadu finančních důsledků - protože telekomunikace jsou samozřejmě velkej business. Takže celý to není ani o Marsu, ani o Měsíci, ale o telekomunkacích a tím pádem o penězích. Vlastně jediná jistota, kterou máme, je od začátku o tom, že to není tak úplně o tom, co Elon říká...
Vlastně ta story, že jsou to přerostlý děti, který si plněj dětský sny o kosmonautice, by ještě byla docela hezká. Jenže daleko víc se toho rozvrtává, než co se doopravdy dodává funkčního. U Starlinků snad jde argumentovat, že pokud nezaplácne nízkou oběžnou dráhu jako první, zaplácne ji svými satelity Čína. Ale to, že je nám to prezentované jako dobývání Marsu, to je prostě jen výsměch. Viditelně to na to není optimalizované.
Je to fakt ta raketa z Obchodníků z vesmírem od Frederika Pohla (Mimochodem, Frederik Pohl byl komunista do roku 1939, kdy se na to vykašlal na protest proti paktu Molotov-Ribentrop, což je taky vtipné a příznačné). Ono je to příznačné i tím, že první pokusné starty raket v meziválečném období byly financované právě jako promo ke sci-fi filmům (Žena na Měsíci).
Prostě ono je složité, kde vzít peníze na kosmonautiku: když to bude armáda, budou v tom háčky. Na státní propagandu jsou prostředky jen odsud až posud. Telco business je sice obrovský, ale možnosti pozemní komunikace jsou řádově vyšší, než u té satelitní a využití by mělo být spíš jen speciální, škálovat to aby to byl všeobecně dostupný broadband je trochu šílené... prostě kosmonautika by se dít měla, ale otázka je v jakém měřítku to dává smysl, dávat víc prostředků na sci-fi filmy, než na některé mise, je určitě škoda, ale ta megalomanie, o kterou se snaží Elon, může nakonec veřejné mínění klidně obrátit proti kosmonautice....
Evidentně je tam velký podíl propagandistického významu. Připoutává tím pozornost k sobě, ke svému IPO a tak. Ale není to žádný důkaz, že to dělá vůbec správně, natož nejlepším možným způsobem.