z článku o R.C.K.
Způsob uvažování tohoto myslitele jakoby z oka vypadl některým konceptům uplatňovaným dnes v rámci Evropské unie. A nebo jsou tyto podobnosti čistě náhodné, kdo ví...
Tak například zásada, podle níž dosažení žádoucí národní vykořeněnosti je nutno přetrhat vazby na národní státy a nahradit je jakýmsi vyšším, všezahrnujícím celkem: „Jako je dnes občanovi Wittenbergu lhostejné, zda jeho vlast patří k Sasku, nebo Prusku, tak bude v budoucnu lhostejné obyvateli Reichenbergu [Liberce], zda jeho vlast náleží k Sasku, nebo do Čech.“ Nový Evropan, který by splnil Coudenhove-Kalergiho sen o jednotě bez hranic, musí být zbaven zátěže národní identity: „Pro Panevropu si přeji euroasijsko-negroidní rasu budoucnosti, a tak lidské osobnosti zajistit různorodost.“ (Wiener Freimaurerzeitung 9–10/1923). Do jaké míry se tento jeho sen dnes může podařit realizovat? Zeptejte se jeho obdivovatelů.
Coudenhove-Kalergi si uvědomoval, že šťastné mase míšenců, ať už z Wittenbergu, či Liberce, musí vládnout „duchovní elita“. Ta má vzniknout kolem „panské rasy“, jak nazývá ve svých dílech Židy. Neboť ti se staletími pronásledování geneticky a duchovně zocelili, čímž získali předpoklady k poučování druhých. Rozhodování a vedení euroelity má zabránit možným sporům mezi jednotlivými členy společenství, kteří by chtěli prosazovat svůj dílčí zájem a nezohledňovali by dobro celku. Ve své práci Adel (Vídeň 1922) označuje Coudenhove-Kalergi Židy v pozitivním a žádoucím smyslu za Führernation (vedoucí národ), Herrenrasse (panská rasa), Herrenmensch (panský člověk) a Herrenvolk (panský národ).