- Na stříbrné zrcadlo rybníka letí a svítí zlatem a mědí svítí. Přez větrem rozseté srdcí krvavých střepy, mezi pobřežní rákosu kupy. Jako slzy letí, jako krev kvítí, jako polibky zaslané ze zásvětí. Jako průvod pohřebních hostí...
- Hodláš to shrabat eště dneska?
- Hned.