SHEFIK: mě tam zaujalo, že to infračervené vyzařování je tvořené spektrem frekvencí, kde intenzita vyzařování na daných frekvencí zhruba tvoří gausovu křivku s maximem odpovídající nějaké konkrétní teplotě. No a samozřejmě. různé vlnové délky pak zase vyzařují různé molekuly v atmosféře...

CO2 v tomhle hraje spíš tu roli, že je pořád v plynem stavu, pořád to posouvá stejným směrem a není tam ve hře ta nelinearita jako u vodní páry, že jednou jsou to kapičky vody a stíněj a jednou je to pára a ohřívá. Co je ale zajjímavé je, že ta průměrná vlnová délka, která odpovídá vyšším teplotám, takové ty tropické vlny kolem 50 stupňů, je právě více pohlcovaná vodní parou, než vlnové délky odpovídající normálním teplotám.

Základní fyzikální poučka k tomu radiativnímu ochlazování je, že s rostoucí teplotou se současně vyzáří více energie, takže primární fyzikální intuice inženýra je, že GO je hubuk, protože např. více ohřátý povrch bude v noci akorát více vyzařovat, za stejnou dobu se vyzáří více energie a nic moc se vlastně nestane. Tohle skutečně platí pro ty teploty do asi 50 stupňů, jenže pak se právě větší množství energie posune do vlnových délek, kdy to záření absorbuje vodní pára... a najednou jsme úplně někde jinde, a je to zřejmě jedna ze složek toho "runaway greenhouse effectu".

Ale celé je to poměrně složité a většina lidí si o tom udělá tak či onak velmi zjednodušenou představu...

PER2: zalezi na tom jaka oblacnost se vytvori

Par zajmavejch informaci. Prekvapilo, ze sklenikovej efekt je/bude nejmensi kolem rovniku/v tropech, pac uz tam vlhkost nema kam stoupat

Fyzika a environmentální výchova 3 – atmosféra a klima
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/22093/FYZIKA-A-ENVIRONMENTALNI-VYCHOVA-3---ATMOSFERA-A-KLIMA.html/

Zatímco byla atmosféra dobře „průhledná“ pro krátkovlnné záření, pro dlouhovlnné (tepelné) záření to už neplatí. Skleníkové plyny pohlcují toto záření a zase jej vyzařují všemi směry (tedy ne pouze do vesmíru, ale i zpět k povrchu Země). Tím se povrch planety ohřívá.

http://www.jasno.cz/print/index.php?id=print&idd=1449865694&idx=&act=&typ=&realizovat=&p=

Na teplotě atmosféry se významně podílí skleníkový efekt (angl. greenhouse effect). Nebýt tohoto efektu, byla by teplota vzduchu v přízemní vrstvě zhruba o 30 °C nižší, než je. Za skleníkový efekt odpovídají tzv. skleníkové plyny, v různých koncentracích zastoupené v atmosféře.
...
Jinou zpětnou vazbou je také oblačnost. Oblaky velmi efektivně absorbují IR záření a proto zodpovídají za silný projev skleníkového efektu a oteplování vzduchu u země. Vedle toho ale oblaky značně odrážejí dopadající sluneční záření a při zatažené obloze tak naopak brání sluneční radiaci v zahřátí zemského povrchu. Výsledek, zda vliv oblačnosti bude směřovat k oteplení či ochlazení vrstvy vzduchu mezi oblaky a zemským povrchem, pak bude záviset na druhu oblaků, místě výskytu, vodním obsahu, výšce nad zemí, velikosti obsažených částic, tvaru oblaku nebo době existence oblaku. Některé tyto parametry mohou oteplení zesílit, jiné umírnit.

Meteorologické prvky a jejich klimatologické charakteristiky | Klimatologie a hydrogeografie pro učitele | Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/03-prvky.html

Princip skleníkového efektu vyplývá z radiační (energetické) bilance Země. Sluneční energie dopadající na Zemi musí být v dlouhodobém režimu vyrovnána celkovému množství energie, které je Zemí vyzařováno (obr. 3.2). V opačném případě by došlo k destabilizaci klimatického systému. Zemi opouštějí dva základní druhy záření, odražené sluneční záření a dlouhovlnné tepelné vyzařování Země. Odražené sluneční záření představuje asi 30 % z celkového slunečního záření (20 % odráží oblaka, 6 % atmosféra a 4 % zemský povrch). Zbylých 70 % přicházejícího záření je pohlceno atmosférou, zemským povrchem a oceány, přičemž absorbovaná energie je využita k ohřevu.

Klimatické odhady budoucnosti se halí do nejasných mraků. Doslova - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/klimaticke-odhady-budoucnosti-se-hali-do-nejasnych-mraku.doslova

Záleží totiž na síle (tloušťce) a výšce oblačnosti. Poněkud zjednodušeně se dá říct, že výše položená tenká vrstva oblačnosti je dobrá v bránění úniku tepla ze zemského povrchu, zatímco hutná níže položená oblaka lépe odráží sluneční paprsky a ochlazují povrch. Až potud je to relativně jednoduché. Momentálně je pro planetu Zemi typičtější druhý případ hutné a níže položené oblačnosti, efekt slunečníku převládá. Bylo by tu o dost tepleji, kdyby tu takových mraků nebylo. Komplikace pro budoucí předpovědi nastávají tím, že probíhající globální oteplování způsobuje i změny v zastoupení a charakteristice oblačnosti, jejich výšce a síle.

Klimatické předpovědi nemohou ignorovat poměr efektu mezi slunečníkem a dekou, protože i relativně malá změna má dost výrazné dopady na průměrnou teplotu. Jenže jak efektivně nahlédnout do budoucnosti, když se fyzika oblačnosti zdá nejasná? Těžko. Dá se očekávat, že níže položené hutné mraky budou nad tropickými regiony s narůstající teplotou spíše ubývat (méně slunečníku). A s tím, jak se bude oteplovat, se výše položené tenké mraky stanou efektivnější dekou. Určitou brzdu tomu nejspíš nastaví níže položená silnější oblačnost ve vyšších zeměpisných šířkách, nad Jižním oceánem kolem Antarktidy. Panuje tu ale značná míra nejistoty.

DZODZO: bramboram to zas prospelo, to si nevyberes

DZODZO: Aerosolů je víc druhů, některé ochlazují (SOx) jiné oteplují (black carbon). V součtu způsobují ochlazení asi o 0.5 C, + skleníkové plyny oteplení cca 1.6 C = současných +1.1 C (hodně zjednodušeně). Tohle je z poslední zprávy IPCC:

zeby mohli nizsie hladiny spodnych vod sposobit prepad povrchu? asi zalezi od geologickeho zlozenia, ale ked takto hupsne cele pole, tak to je nemile

Northern MN bean field collapses, falls 25 feet – Twin Cities
https://www.twincities.com/2021/08/26/northern-mn-bean-field-collapses-falls-25-feet/