MATT: Na tom se tu asi shodneme (doufám všichni).
Jen bych sem vrátil ty priority.
O několik řádů větší problém jsou miliony lidí jezdících autem do práce, místo aby používali šetrnější dopravu.

Ty socializovaný negativní externality jsou ale skutečně systémovej problém. A to dokonce nejen u emisí.
Bohužel další příklady jsou highly-processed food => epidemie obezity. Sociální sítě => polarizace a eroze demokracie.

Bohužel prostě jako lidi nikdy nepřemýšlíme víc než pár let dopředu a rozhodujeme se podle aktuálních emocí bez uvážení dopadů, které nevidíme hned.

Přitom téměř každý jev nebo chování, má jiný dopad v masovém a dlouhodobém měřítku, než samotná jedna aktivita.

Otázka je, jak to změnit.

TADEAS:

Savory Institute


Denmark recently became the first country in the world to put a tax on livestock emissions. The tax will go into effect in 2030, and after a 60% tax break is applied, farmers will end up paying 120 krone ($17) per tonne of CO2-equivalent coming from their livestock, which will eventually rise to 300 krone ($43) per tonne in 2035.

This move comes on the heels of other measures the Danish government has implemented in recent years to reduce emissions and meet climate goals and, given that agriculture is one of Denmark’s largest sources of emissions — with pork and dairy being their largest industries — this is an opportunity to make some headway towards those goals.

We at Savory are particularly disappointed in this tax given that our new Savory Foundation — which focuses on funding large-scale grassland regeneration projects around the world — is based in Denmark, but more than that, we have serious concerns with regards to how this new tax makes no effort to incentivize a transition towards carbon-sequestering forms of regenerative grazing.

Yes, our global agricultural system is massively flawed and contributes significant amounts of greenhouse gases into the atmosphere, but this is a blanket tax on ALL forms of livestock management that makes no differentiation between land-degrading carbon-emitting forms of production or land-regenerating carbon-sequestering forms of livestock production.

If Denmark really wanted to incentivize a transition towards a more sustainable livestock industry — which we agree is needed — they could create a sliding scale for this tax so that regenerative farmers who are improving soil health and sequestering carbon aren’t penalized. This could be accomplished either through soil samples analyzed in a lab — even though that would be costly to producers so ideally would be subsidized by the government — or modeling based on the latest research of what’s possible, not just average emissions of the typical producer which is the basis for this tax.

Still, even if we were to expand the conversation from just emissions to one that also includes drawdown, the focus on greenhouse gases is a reductionist view that misses the forest for the trees. The climate crisis is intrinsically tied to our global loss of biodiversity, our broken water cycles that amplify droughts and flooding, and our impoverished soils, rural communities, food systems, and everything in between.

At the intersection of all these issues is ecosystem function, so why do we only ever hear about carbon? The global narrative surrounding climate change would be best served by a shift towards restoring ecosystem function. Imagine an alternate world where Denmark's new tax was one that took a more holistic look at ecosystem function — assessing not just carbon but also biodiversity and water-holding capacity — and rather than penalizing everyone involved it paid farmers who demonstrated positive improvements to their ecosystem processes?

EU Council supports ratification of UN agreement protecting oceans – Euractiv
https://www.euractiv.com/section/agriculture-food/news/eu-council-supports-ratification-of-un-agreement-protecting-oceans/

The treaty – also known as the Biodiversity Beyond National Jurisdiction (BBNJ) agreement – provides for the creation of marine protected areas on the high seas, thus contributing to the objective of protecting at least 30% of the planet by 2030, as set out in the Green Pact for Europe.
...
Following validation by member states on Monday (17 June), the ‘High Seas Treaty’ strengthening the protection of oceans now has the full support of the EU, however many countries across the world still need to ratify it, before it can be applied in a year.

Maly krok k sustainability

Aquaculture overtakes wild fisheries for first time: UN report
https://phys.org/news/2024-06-aquaculture-wild-fisheries.html

With global demand for aquatic foods expected to keep growing, an increase in sustainable production is vital to ensure healthy diets, the United Nations's Food and Agriculture Organization said.

In 2022, aquaculture yielded 94.4 million tonnes of aquatic animal production -- 51 percent of the total, and 57 percent of the production destined for human consumption, it said.

SHEFIK:

o jeho podcenovani covidu toho moc nevim, nicmene to je zase cernobila zkratka :) zadny clovek nema ultimatni pravdu ve vsem, nebo patent na rozum.

Tím jsem jen zmínil proč se mi to jméno vybavilo, to že má vaznost na uhelný a ropný průmysl a vznesl dosti pochybné tvrzení, které zní jak z knihy climate deniers jsou o dost větší red flags, zároveň s tím, že nemá ani akademickou vazbu, dle wiki je "science writer, journalist and businessman" (a libertarian, another red flag). Proč si raději neposlechnout antropology, klimatology, ekology, aj.?

The Man Who Wants to Northern Rock the Planet

Matt Ridley accused of lobbying UK government on behalf of coal industry

Souhlasím s tím, že nějakého zjednodušení se člověk dopustit musí, pakliže pokrývá multidisciplinární tématiku a snaží se ji nějak shrnout, sám několik takových autorů sleduji a myslím, že je to potřeba, protože žádné téma a věda neexistuje ve vákuu.
Za mě dost dobrá kniha, která zahrnuje všemožná témata a problémy:

Reality Blind: Integrating the Systems Science Underpinning Our Collective Futurest

Uvadis kolik lidi upozornilo na to, ze co2 dokaze atmosferu ohrat, ale to nikdo, ani ja v mych prispevcich nerozporuju. Zaroven se ti nepovedlo odpovedet ani na jednu z mych otazek :)

Snažil jsem se odpovědět s myšlenkou, že se bavíme o rozmachu průmyslového zemědělství a věcí s ním spjatých a reagoval tím, že tyto témata a teorie započaly před ním.

Otázky níže jsou velmi obecné, takže nevím z jakého úhlu a perspektivy vycházíe, ale pokusím se.

Myslis, ze pokud bychom negenerovali prebytky, byli bychom si zmeny klimatu vedomi?

V rámci generací si lidstvo změn všímat může, nicméně pokud půjdeme k morku kosti, tak přebytek nám obecně poskytl všechny možné příležitosti a možnosti. Ani jednou jsem v předešlé konverzaci nic proti tomu nenamítal, nebo netvrdil opak, takže netuším proč se na to vůbec ptáš. Nicméně když už tě to tak zajímá.
Je také rozdíl mezi tím, obstarat potravu tak rychle/nenáročně, že má člověk čas navíc (zjednodušeně), nebo mít fosilní paliva, kde barel ropy je schopen nahradit 6 let fyzické práce jednoho člověka, která navrch nahodnocujeme pouze dle ceny extrakce/zpracování.

Z jíného úhlu mohu také říct, že nebýt oněch přebytků (v podobě fosilní energie) tak by ona změna klimatu na steroidech vedena antropogenními emisemi neprobíhala, takže bych také mohl odpovědět "nebýt přebytků nebylo by co vnímat". Nicméně jsem názoru založeného na ekologických teoriích a poznáních (např. tzv. maximum power principle, ecological overshoot..), že by lidstvo klima v dlouhodobém meřítku tak či onak ovlivnilo, pokud by nedošlo k zásadním změnám v tom jak funguje (tzn. pokud by lidstvo pokračovalo tak dál, jen neobjevilo fosilní paliva), ale to už bych hodně teoretizoval.

byli bychom ji schopni pokrocile merit?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše,

byli bychom o ni schopni komunikovat na celoplanetarni urovni s takovym zasahem?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše.
Zde jsem zmínil hlavně to, že komunikujeme přes 50 let, ale nevím kde je ten "zásah", nebo změna směru. Zároveň nemůžu říct, že je to chyba někoho konkrétního, jako společnost si nějak definujeme naše cíle, málokdo se dobrovolně vzdá jákehokoliv pohodlí a jsem názoru, že fungujeme jako superorganismus a nikdo přímo nekoordinuje onen směr.

Byli bychom schopni ji predikovat?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše.
K predikcím a modelacím, ale mohu dodat, že je to něco do čeho bychom měli investovat mnohem více.

Co je tedy tvá téze, sdílený článek bylo o tom, že dojde k vrcholu produkce potravin, zmíněn byl hlavně klimatický chaos, ale k tomu jsem dodal i absolutní závislost na neobnovitelných zdrojích - od samotné techniky, po hnojiva a další. Úbytku půdy, vody, znečištění, viz odkazy níže.
Ty jsi navrhl, že v záloze je GMO, u kterého jsem uznal, že může být jakousi náplastí na střelnou ránu, ale to samotné krvácení to nezastaví.
S tím jak popisuješ (soudě, dle té knihy) to jak lidstvo funguje a historicky se vyvýjí takhle obrazně zcela souhlasit nemohu, ale musel by ses víc rozepsat.

...jez je zalozena na prebytcich, ktere dale umoznuji specializaci, jez dale umoznuje vyssi efektivitu, tedy vice prebytku. Tzn. to kritizovani rustu a prebytku je ve svem principu uplne spatne, protoze prebytky jsou to, co lidstvu umoznilo dlouhodobe prezit a ziskat evolucni vyhodu, at uz v podobe zasob, vedeckeho poznani, nebo i kulturni evoluce.

Tady se shodneme v rámci specializace, surplusu. Samotná efektivita je také sporná (viz Jevonsův paradox), ale záleží v jakém případě se o ni bavíme, avšak upřesním termín "růst" (protože růst může být spirituální, intelektuální, sociální aj.) na "ekonomický růst", který je takřka 1:1 spojený se spotřebou surovin a dalších zdrojů. Při 3% ročního růstu můžeme očekávat zdvojení spotřeby surovin a energie za ~24 let (viz exponenciální růst). Přebytek jsem jako takový nekritizoval, nicméně přebytek může existovat v absenci ekonomického růstu. Co bych kritizovat mohl je "overconsumption".

The Limits to Growth

A Synopsis: Limits to Growth: The 30-Year Update

Global Resources Outlook 2024

Overshoot: The Ecological Basis of Revolutionary Change (kniha)

The Sixth Extinction: An Unnatural History (kniha)

Prosperity without Growth: Foundations for the Economy of Tomorrow (kniha)

The decoupling delusion: rethinking growth and sustainability

Ted sice dochazime k tomu, ze existuji v konkretnim case limity (energeticke, materialove), ale to neznamena, ze jsme doted delali vse spatne. Naopak, pokud bychom to tak nedelali, dost mozna by tu lidstvo nebylo (doba ledova, valky, neurody,...)

Nevím kam přesně míříš s "doba ledova, valky, neurody" - války a konflikty tu byly a jsou (a počtem narůstají), neúrody tu byly a jsou (a momentálně i přes intenzivní zemědělství narůstají) - a dovolím si tvrdit, že na ještě více nestabilní planetě šance obou pouze narůstá, nemyslíš?

Conflict Trends: A Global Overview, 1946–2022

Uppsala Conflict Data Program

Alert 2023! Report on conflicts, human rights and peacebuilding

Projections constructed using an ensemble of 21 climate model simulations suggest that climate change could reduce global crop yields by 3–12% by mid-century and 11–25% by century's end.

Neřekl jsem, že jsme vše dělali špatně (i když mnohé ano). Téma bylo o industrializaci zemědělství a že nám pomohla předejít (krátkodobě) problémy s dostatkem jídla, ale ona industrializace přinesla i mnoho negativních důsledků, včetně degradace půdy, ztráty biodiverzity a znečištění životního prostředí a dalšího jež jsem zmínil níže, a moje další téze byla, že GMO není univerzálním řešením a nemůže kompenzovat všechny ekologické problémy spojené se současným zemědělstvím. Energetické a materiálové limity jsou celkem zásadní, ve světě poháněném onou energií a postaveném na oněch materiálech, ještě k tomu v nastavení, kdy se jimi plýtvá jako dnes.

World Scientists' Warning to Humanity: A Second Notice

LIVING PLANET REPORT 2022

Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services

The State of the Birds Report 2022

Planetary boundaries (9 boundaries assessed, 6 crossed)

More losers than winners: investigating Anthropocene defaunation through the diversity of population trends

FAO warns 90 per cent of Earth’s topsoil at risk by 2050

A World Without Soil: The Past, Present, and Precarious Future of the Earth Beneath Our Feet

pokud se budem zabejvat jen idealnim stavem a jeho statutem quo, pak si muzem rovnou usetrit spoustu casu, protoze nic takovyho jako vesmirny equilibrium neexistuje

Souhlasím s tím, že ideální stav není dosažitelný, ale to neznamená, že bychom neměli brát v úvahu ekologické limity a hledat udržitelnější alternativy.

Tvrdis, ze statisticky kvalita zivota neni lepsi, jenze se k tomu daj krasne sledovat parametry jako je prumerny vek doziti, novorozenecka mortalita atd. Pro me sou tyhle parametry baseline. Jestli mas nejake jine, lepsi, nasdilej.

Z hlediska statistiky může být průměrný věk dožití a novorozenecká mortalita jedním z ukazatelů kvality života, ale není to jediné měřítko, nicméně k tomu:

Snížená mortalita dětí do 5 let je skvělý úspěch, proti tomu nic neříkám, a celkově je zrovna zdravotnictví/sanitace/.. něco co nekritizuji.

Dále k průměrnému věku, ten byl historicky dost zkreslen právě novorozeneckou mortalitou, průměry, které nezapočítavají děti odhalují, že se lidé běžně dožívali relativně vysokého věku. Následně, za jakých podmínek se dnes lidé dožívají vysokého věku? Nutnost 24/7 péče, na přístrojích,.. také proto vidíme debaty na téma eutanázie, a celkově jsme jako společnost posedlí tím neumřít, ale přijde mi, že se přehlíží kvalita života, kterou se snažíme dohánět materiálně, neúspěšně.

Old age isn’t a modern phenomenon – many people lived long enough to grow old in the olden days, too

Dalšími měřítky, které nemůžeme ignorovat je kvalita životního prostředí, sociální rovnost a celková udržitelnost společnosti. Opět dodám důraz na životní prostředí, vyměnit biosféru a relativně stabilní planetu za století prosperity nezní jako dobrý obchod. Lidí s nedostatkem jídla/vody též přibývá.

2024 Social Progress Index

The Lancet Countdown on health and climate change

The State of Food Security and Nutrition in the World 2023

Adaptation Gap Report 2023

Global Risks Report 2024

A Short History of Progress

Jak jsem zmínil, na profilu mám řadu zdrojů. Mohu doporučit něco konkrétního máš-li konkrétní dotaz, ale bavíme se o několika tématech.
Pokusil jsem se k popsaným tématům a tvrzením dodat nějaké zdroje.

The carbon dioxide removal gap

First, although most countries have committed to net zero targets, they still provide little information on what role CDR will play in reaching them. Within the NDCs, ambiguities and a lack of transparency lead to wide ranging assessments of not only the land use §ux and implied removals, but also overall emissions levels. These problems are even more apparent with the long-term strategies, which lack any common reporting structure and where underlying scenarios are illustrative rather than formal commitments.

Finally, a recurring concern in the literature is that including CDR in mitigation discussions may deter near-term emissions reductions 38. States, corporations or other interest groups seeking an excuse for doing very little may exploit the fact that CDR can compensate for emissions, overplaying the quantity of removals that may be achieved at some (later) point in time. Indeed, a variety of claims and discursive strategies beyond CDR are used to excuse or delay climate action, which may help political actors resolve the tension between powerful incumbent fossil interests and increasing domestic or international calls for
climate action.

An over-dependence on land-based removals brings risks for land
availability, food production and ownership rights.

Additionally, forest carbon is vulnerable to reversal and expectations that regional sinks can be preserved in the coming decades have been challenged, highlighting the importance of policies that promote sustainable management, prevent illegal removals, and limit the impact of natural disturbances

Aneb cesta pod 2C by znamenala 19% pokles celkových emisí GHG do roku 2030 v porovnání s rokem 2020, CDR je pouhý techno-hopium sen který napomáhá k greenwash. klimatických/emisních scénářů.

The carbon dioxide removal gap | Nature Climate Change
https://www.nature.com/articles/s41558-024-01984-6

• The_carbon_dioxide_removal_gap.pdf

We need nature to save our agriculture - Crowther Lab
https://crowtherlab.com/letter-from-scientists-about-the-eu-restoration-law/

To save food production on our planet, we must also save space for nature. Farmers are at the nexus of this challenge, because they are the custodians of land, which supports biodiversity AND provide us with food.

Policies like the EU restoration law could be vital as we strive to save nature, and secure agricultural productivity across Europe. But these policies will only work if they are built alongside farmers, to empower them to be the heroes we all need them to be. If governments can provide the right incentives, they can empower farmers to create a world where people and nature can thrive together.



New EU nature law will fail without farmers, scientists warn | Biodiversity | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/apr/26/eu-must-work-with-farmers-if-new-nature-restoration-law-is-to-succeed-say-experts-aoe

UK facing food shortages and price rises after extreme weather | Farming | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/apr/16/uk-facing-food-shortages-and-price-rises-after-extreme-weather

The UK faces food shortages and price rises as extreme weather linked to climate breakdown causes low yields on farms locally and abroad.

Record rainfall has meant farmers in many parts of the UK have been unable to plant crops such as potatoes, wheat and vegetables during the key spring season. Crops that have been planted are of poor quality, with some rotting in the ground.

The persistent wet weather has also meant a high mortality rate for lambs on the UK’s hills, while some dairy cows have been unable to be turned out on to grass, meaning they will produce less milk.

Agricultural groups have said the UK will be more reliant on imports, but similarly wet conditions in European countries such as France and Germany, as well as drought in Morocco, could mean there is less food to import. Economists have warned this could cause food inflation to rise, meaning higher prices at supermarkets.

Tom Bradshaw, the president of the National Farmers’ Union, said markets had “collapsed” as farmers fail to produce food in the punishing conditions. He said: “We’re going to be importing a lot more product this year.”

...

France is experiencing the poorest start to its wheat-growing season since 2020 amid cold wet weather, while production of fruit and vegetables in Morocco is being affected by drought. Morocco’s second-largest reservoir has dried up, meaning irrigating crops will be difficult.

Amber Sawyer, an analyst at the Energy and Climate Intelligence Unit, said last year almost a third of the UK’s tomatoes, and more than two-thirds of its raspberries and brussels sprouts, came from Morocco.

“As climate change worsens, the threat to our food supply chains – both at home and overseas – will grow,” Sawyer said.

Europe is the fastest warming continent in the world, and climate risks are threatening its energy and food security, ecosystems, infrastructure, water resources, financial stability, and people’s health. According to the European Environment Agency’s (EEA) assessment, published today, many of these risks have already reached critical levels and could become catastrophic without urgent and decisive action.

Europe is not prepared for rapidly growing climate risks
https://www.eea.europa.eu/en/newsroom/news/europe-is-not-prepared-for