Mě nedávno (znovu) došlo, že re.use, znovupoužití čehokoliv, je prostě state of mind. Dá se to naučit, vypilovat, ale u spousty materiálů, předmětů, věcí musíš holt mít představivost a nějaký ten před-záměr. Takový to kutilský "to by se mohlo na něco hodit".
Neustále mě udivuje, jak i takový ty eko friendly lidi tváří v tvář ekologický katastrofě vyhazujou třeba obalovej materiál. Třeba bublinkový folie, pytlíky, krabice.. A pak to za pár dní kupujou, když potřebujou přestěhovat na chatu nádobí, zabalit do práce sendvič a tak.
Jenže chápu, kdo se chce doma skladovat s obalovým materiálem? Kdyby se to mohlo jednou hodit..? Ale to je právě ten state of mind. Buď to znovupoužiju, nebo pošlu dál. Hrozně moc bych chtěla aby ekonomika fungovala na tý cirkulární bázi a lidi si ty věci předávali. Takový to klasický "banánovky za odvoz". Aby se na nás nevalila reklama "kupte si.. kupte si.. spotřebováveje", ale aby se dalo zajít na náměstí mrknout na nastěnku kdo co nabízí. Nebo ok.. i mobilní appka by na to mohla bejt.