Michal Otipka - Možná vás, stejně jako mě, zaujala nově se...https://www.facebook.com/share/p/1CdXcNZz5P/Možná vás, stejně jako mě, zaujala nově se vzedmuvší vlna nenávisti české (ale třeba i americké) dezoscény k větrníkům. Samozřejmě mě dojímá starost, kterou mají tito naši spoluobčané o ptáčky a žížaly, ale víc mě zajímalo, jestli je něco na jejich argumentech o ekonomické nerentabilitě větrných elektráren.
A výsledek mě překvapil!
Nejen proto, že se ukázalo, že mají svým způsobem pravdu, ale hlavně proto, že jsem si nikdy neuvědomil, jak nákladná výroba elektřiny vlastně je. Nikdy jsem se o to téma nezajímal, takže jsem měl zcela mylnou představu, že elektrárna vyprodukuje za svůj život třeba deseti nebo dvacetinásobek toho, co ji stojí postavit, provozovat a zlikvidovat. (Tato mylná představa nejspíš vznikla při hraní SimCity a podobných strategických her s neúplným ekonomickým modelem.)
No, jak vy poučenější jistě víte, není tomu tak.
U elektrárny, pokud započítáme poctivě opravdu všechno, tj. stavbu, provoz, likvidaci i financování, můžeme být rádi, že se za svůj život zaplatí a "vyrobí" trochu víc peněz, než kolik "spálí". V tabulce je tento celkový "výkon" jako koeficient "K". Pokud je K=1 pak jsme na nule, pokud je vyšší než jedna, máme zisk. Pokud je menší než 1, elektrárna se nezaplatí.
Níže uvedená tabulka uvádí K pro dva různé scénáře. První je naše žitá realita. Jsme v EU, fungují ekologické povolenky, dotace na ekologické zdroje a cena energie je relativně vyšší, protože burzovní cenu určuje nejlevnější zdroj (což jsou uhelky zatížené o cenu povolenek). V tomto scénáři jsou větrníky dokonale ekonomicky rentabilní. Pomineme-li hydroelektrárny (které jsou bez debat nejekonomičtější, ale už je není kde stavět), tak jsou větrné elektrárny i v ČR i při našem foukání-nefoukání nejlevnějším zdrojem energie. Navíc s nízkou cenou externalit (tu tady vyjadřuje hausnumero v posledním sloupci - tohle se opravdu nedá spočítat objektivně, ale jsou tam všichni ti ptáčci a žížaly a beton...).
Nicméně naši kritičtí spoluobčané v takové realitě nežijí. Ti žijí v otroctví EU, jehož okovy musí být zničeny, povolenky zrušeny a burza v Lipsku vyhozena do povětří. Tuto situaci simuluje druhý sloupec. Ukazuje koeficient výhodnosti pro novou elektrárnu postavenou a provozovanou v tomto prostředí čirého neunijního kapitalismu. A ano, tady se nám větrné elektrárny výrazně nerentují. Co se naopak vyplácí - pomineme-li obligátní hydroelektrárny - je stavba uhelných elektráren, pálení uhlí a s tím spojené negativní externality na přírodě a zejména veřejném zdraví.
Z toho plyne, že pokud je pro vás EU zlo, které je třeba zničit, a nevěříte na CO2, pak je odpor k větrníkům vlastně racionální součást vašeho pohledu na svět, protože v něm opravdu nedávají smysl. Ve vašem světě je lepší, když levnou energii pro vaše neekologické žárovky dodají Tykačové a jejich uhelné elektrárny.
Pro nás, co žijeme v realitě, kde se prostřednictvím povolenek snažíme spalování uhlí zbavit a zlepšit prostředí, ve kterém žijeme, by naopak měla být logická podpora větrné energie. Protože i v podmínkách ČR - kde opravdu moc nefouká - jde o jeden z ekonomicky nejrentabilnějších druhů energie.
Nejde tedy ve skutečnosti o větrníky.
Jde o názor na uspořádání a směřování společnosti. Všichni ptáčci a žížaly jsou jen emocionální kouřová clona.
p.s. Dobrá zpráva ale je, že tu máme zdroje, na kterých bychom se mohli shodnout - slunce a jádro. Solární elektrárny se vyplácejí díky nízké ceně a rychlé návratnosti i bez dotací a povolenek.
p.p.s. Tabulka nebere do úvahy řadu důležitých parametrů - třeba energetickou závislost nebo stabilitu výkonu.
p.p.p.s. Čísla jsem dával dokupy z různých zdrojů a veškerou matematiku odvedlo AI, tak tam mohou být chyby. Pokud energetice rozumíte více, rád se nechám poučit.
Via tomas mrkvicka