DAVETESS: Jo, to chápu, genius loci je důležitej, v tom se shodnem. Stodolu nedláždit! :) Jen bych ještě rád zopakoval, že opravdu nemluvím o luxusu a domech ze západoněmeckého katalogu. Jsem zastáncem zdravé střední cesty a ta v dnešní době není levná. Jasně, bydlet se dá i v původním, je-li místo udržované, jenže tohle je neudržovaný objekt a mě není příjemný, když mi do domu zavřenýma oknama táhne, v koupelně je plíseň a v noci slyším myší pré. Takže když k tomu, co jsi popsal, přidám tu dlažbu, tam obklady, dveře a zárubně, okna, kuchyň, spotřebiče a koupelnu (to přece není luxus), tak mi to hned o min. 300 tisíc naskočí. Hrubé práce za 300 by člověk možná dal, ale funkční vnitřní vybavení vnímám jako nezanedbatelnou součást důsledné rekonstrukce. Sporák není luxus, těsnící okna a dveře nejsou luxus, ani podlahový topení není v dnešní době luxus. Tyhle věci jsou dostupnej standard, jenže to naskáče. Vím to, právě stavíme. ;) Samozřejmě, můžu příštích pár let vařit na plynový bombě, mejt nádobí v lavoru a topit pánu bohu do oken, ale pak není důvod rekonstruovat. Teď k tomu přidám 200 tisíc za stodolu, 100 tisíc pro strýčka příhodu a miliónu se to blíží. A opět opakuji, že to nebude žádnej luxus, ale funkční střední cesta. Takže ne, nemluvím o prvním případu. A případ druhý? Ten je romantický a žít se v tom jistě dá (proti gustu nic), jenže tohle není ten případ, bavíme se o zanedbaném domě. Stále si myslím, že i střední cesta, o které mluvím, bude stát víc než 300 tisíc. Tedy pokud to dotyčný bude chtít udělat důsledně a zmáknout to v jednom tahu. Tak bych to chtěl já, abych to měl zkrku.
AD vážní zájemci: známe se?