VELDRANE: Představuju si to takhle:
Když píšeš v C, tak splodíš svůj první program, ten funguje, ty odevzdáš klientovi, a on ti ho vrátí, že to padá. A tak postupně získáváš skill, jak napsat v C program tak, aby to nepadalo. Když jsi fakt dobrej, tak jsi schopen to tak napsat, a ten program je třeba z 80% bezchybnej.
Když píšeš v Rustu, tak týdny a měsíce bojuješ s tím, aby ten kompilátor nedržkoval. Získáváš zkušenosti, a postupně už tomu začínáš trochu rozumět, dokonce už dokážeš napsat HelloWorld... A teď když konečně s velkou slávou to přeložíš, tak to předáš klientovi a funguje to. Riziko, že to spadne je tak kolik, 0.1%?
V obou případech utrácíš spousta času a námahy, aby si se naučil zvládat jazyk. Ale zatímco v C i když máš skill, tak stejně tam někde vzadu hlodá červík, 20%nejistotu, tak v Rustu jakmile ukecáš kompilátor, tak máš 99% jistotu.
V ten den pro mě C přestal být zajímavej.