Jinak snad behem tydne zvladnu nahodit Until the Last, zaverecny dil trilogie The Last war, Dragon Mage- M L Spencer a Drumindor od Sullivana...pricemz posledni vypada nejvice slibne.

A pokud by chtel nekdo emoce a "coming of age story", tak jsem v pulce This tender land a zatim to vypada na nej tohoto roku.

CASTOR: Jj, to na malaz sedi, kdyz jsem to četl podruhe po 10 letech, davalo to najednou smysl a bylo to super, akorat uz jsem proste nedal ten rozsah.

Ted chci zacit sandersona.

CASTOR: no, žamboch mi přijde naprosto přiblbej, Amber skvělej, takže tak.

CASTOR: ja nesouhlasim. Za me je to porad jedna z nej fantasy co jsem kdy cetl (uz nekolikrat). Styl, kterym je to psane je zkratka unikatni a emocni zazitek co mi ta knizka dava hrave prevalcuje vsechny ty tlusty sagy stokrat vyvarenyho caje.

FRIZER: Já souhlasím s tím, že Amber je příběh svojí doby a že zastaral. Sám jsem taky četl jen jedničku - i když dvakrát - ale nijak mě to nezasáhlo, zrychlený děj a díry v logice mi připoměli domácí akční školu. Zelazny mne neokouzlil, protože pocit, že je všechno ušité horkou jehlou, bez patřičného prokleslení, je pro jeho tvorbu typický.

Tyto věci jako Amber či Brána Ivrelu dnes vlastně vycházejí jen kvůli sentimentu a nostalgii editorů, kteří si chtějí darovat svoji studentskou četbu v hezkém provedení, už ale nedokážou být kritičtí a podívat se na ty knihy s odstupem, bez emocí.
Neříkám ale, že si to svoje čtenáře nemůže najít, zvlášť potom, když to budou číst v ideálním věku.

Tak pár věcí za poslední dobu.

The Fury of the Gods-John Gwynne

Žánrově by šlo řadit jako Epic Fantasy

Původně vyšlo v AJ v roce 2024, CZ verzi vydal Host letos.

Na GR má kniha momentální hodnocení 4,46/5 a na databázi 89 procent.

Jedná se o třetí a závěrečný díl z cyklu Bloodsworn Saga, přičemž na první díl jsem už příspěvek dával.

Opět se vracíme do světa který je hodně ovlivněn severskou mytologií a vším co si představíte pod vikingy a jejich kulturou. Přimíchejte nějáké ty oživlé božstva, pár potvor a několik linek které se vzájemně prolínají a jste tam.
Třetí díl jsem četl po docela dlouhé době od druhého, nijak to ale nevadilo, spíše naopak. V podstatě navážeme na předchozí díl a všechny rozjeté linky a příběhy postav se dočkají svého zakončení.

Kniha má poměrně rychlé tempo, akce střídá akci a bitva bitvu, takže na představení světa či jeho rozšíření není žádný prostor. To se dá ale u finálního dílu čekat.

Autor psal knihu v období osobní tragédie, takže se nelze divit že většina dějových linek má až překvapivě pozitivní, až pohádkový konec. Zároveň je ale kniha nejvíce kritizována za moc rychlé ukončení. Za mě ok…. ale trochu dopéct možná chtěla.

Stejně tak zůstalo otevřené okénko pro případné pokračování.

Postavy- Stejné jako v předchozích dílech. Orca, brutální válečnice konečně osvobodí uneseného syna a musí ho udržet naživu. Varg, kterému v krvi koluje krev vlčího boha se možná dočká zadostiučinění a ztrestá vraha své sestry. Elvar, která se stala vůdkyní svého klanu musí povolat veškeré přátele a zpřízněné klany na odklonění hrozby. Dračí bohyně Lik-Rifa se probudila. K bohyni se zase přidává Gudvarr, zbabělec, který má více štěstí než rozumu a k tomu mnoho dalších postav s tím, že vnitřní motor většiny z nich, žene pomsta a vyřizování účtů.

Worldbuilding- Vlastně nejmenší rozsah ze všech tří dílů. Jasně, jsme na severu, nějáké ty fjordy a tundra. Valná část knihy se ale točí kolem jednoho kopce kde má sídlo vlčí bůh.

Příběh – Rotta, krysí bůh s dračí bohyní spojují síly, aby ztrestali svého bratra, vlčího boha. Jakmile se toto podaří, stanou se opět vladci severu. K tomu každé straně sekundují lidé se svými ambicemi, hříchy a různými zájmy. Orca chce zabít únosce svého syna, Varg chce zabít vraha sestry, Gudvarr chce hlavně vše přežít, Elvar stále pochybuje zda-li je skvělou vůdkyní…a mnoho dalších kde každý každému něco dluží, nejlépe litry prolité krve. Všichni se nakonec střetnou v jedné poslední bitvě.

Plusy –Nonstop akce a pořád se něco děje. Všechny linky jsou tak nějak zakončeny. Atmosféra mrazivého severu je fajn.

Minusy – Pořád se něco děje (občasné rozvolnění by neuškodilo). Pro někoho může být zakončení až moc rychlé (zvlášť když se před koncem objeví zajímavá postava). Autor má problem s opakováním.

Jakože v prvním díle to byla každou chvíli seax a thought cage, tak zde zase každá druhá postava umírá na bodnutí do krku či oka. Což je sice logické při stylu boje typu “shieldwall”, ale docela kreténské pro čtenáře, který si řiká, proč si tyto oblasti více nechrání.

Jako zakončení trilogie naprosto ok, ale extra překvapení či novinky se nekonají.

Tady případně psané recenze https://fantasy-hive.co.uk/2024/11/fury-of-the-gods-by-john-gwynne-book-review/
a https://www.grimdarkmagazine.com/review-the-fury-of-the-gods-by-john-gwynne/

A nějáké ty názory z YT https://www.youtube.com/watch?v=vRfVee0gFf0
https://www.youtube.com/watch?v=4-DPkGPOBE4

***

Magic and Bullets-Larry Correia

Žánrově by šlo řadit jako Progresion Fantasy

Jedná se o druhý díl ze série Academy of Outcasts který vyšel letos v květnu a momentální hodnocení na GR je 4,53/5. Třetí díl se chystá na přístí rok v lednu.

Místní verze zatím nic, ale určitě se dočkáme.

První díl jsem dával nedávno, tak můžete mrknout. Velmi dobrý a obsáhlý úvod do nové série vystřídalo trochu komornější pokračování. Což nemusí být nutně špatně a zpomalení tempa se dá očekávat, zvláště když se některé postavy dostanou teprve na druhý level z dvanácti.

V prvním díle se naší skupině “magických vyvrhelů” podařilo založit akademii v nejnuznější části hlavního města, nepočítali ale s menšími komplikacemi…

Postavy- Oz Carnavon by chtěl mít klid na studia a na vedení akademie. Bohužel se akademie dostane do hledáčku místní “mafie” a tak se bude muset začít otáčet, pokud chce vůbec přežít. K našemu hrdinovi z ohnivé sféry už víceméně patří Azarin, dívka ze vzdušné sféry I když oficiálně to nikdy neřekli a Trax Trailblood…Mnich z vodní říše s pusou plnou ostrých pilových zubů. Hrdiny doplnuje šermíř z říše smrti, ještěrák z říše života a “psycho trpaslík”. Pokud chtějí svoji akademii udržet, budou muset získat prastarý artefakt.

Worldbuilding- V prvním díle se jsme se podívali do sféry ohně a smrti a vetšinu času strávili ve středové, propojovací oblasti. V druhém díle zůstaneme hlavně zde, podíváme se na tajemný Ostrov s majákem, do maleho dungeonu a do chrámové čtvrti plné fanatických uctívačů různých božstev.

Příběh – Naši hrdinové “dluží za nájem” a pokud nechtějí přicházet o prsty a další části těl tempem, více než závratným, musí se vydat na malý quest a z dungeonu přinést prastarou lampu. Do toho se zamotá konkurenční skupina, zrada střídá zradu a vše samozřejmě dopadne zcela jinak, než si hrdinové plánují.

Plusy –Velice kreativní řešení mnoha situací. Trax s jeho nechápáním lidí a jejich zvyků je stále fajn. Mnoho úsměvných, ale ne laciných, momentů. Oddechovka s vyváženým tempem.

Minusy – Mnohem méně worldbuildingu než v prvním díle. Celá kniha je takový “boční quest”. Do budoucna nemusí vtipy ohledně archetypu postav a jejich ras stačit.
Super oddechovka, ale doufám že třetí díl trochu rozjede na epičnosti.

Krátká psaná recenze https://surrealtalvi.wordpress.com/2026/02/22/magic-and-bullets-by-larry-correia/

A nějáký ten YT https://www.youtube.com/watch?v=D5qeVZBxceQ

***

Nine Princes in Amber- Roger Zelazny

Žánrově by šlo řadit jako Epic Fantasy

Jedná se o první díl z velice uznávané série, která se mi celé ty roky vyhýbala, I když ji vedu v patrnosti.
První vydání bylo již v roce 1970 v AJ a momentální hodnocení na GR je 4,04/5. Místní vydání asi dohledat nezvládnu, ale první díl má na databázi momentálně 83 procent. Z mého pohledu je to dost, protože více než padesát let od vydání je zde opravdu znát.

Každopádně Argo letos, či příští rok chystá vydat dva omnibusy s celou sérií. Překvapivé trochu je, že jednotlivé díly mají kolem 200 stránek, takže to zas takový tloušti asi nebudou.

Tady jsem si napsal ke knize komentář na databázi a asi ho ani nijak rozšiřovat nebudu.

“Přes padesát let je na příběhu, stylu a všem ostatním nesmírně znát. První díl vlastně jen načrtne hrubý obrys a nechá čtenáře ať si poradí. Příběh je zcela triviální..."hledání paměti, bitva za bitvou, útěk z vězení"....postavy jen lehce načrtnuté a worldbuilding zcela nedostatečný, i když střípky které zahlédneme jsou docela zajímavé. Z hlediska dnešních standardů na fantasy literaturu zcela nedostatečné a poměrně strohé...na druhou stranu, některé kousky se hezky lesknou. Jsem zvědav jestli mě čeká v dalších dílech úpadek, či naopak velký vzestup, protože skrytý potenciál zde třímá.”

První díl je za mě tedy opravdu jen nakouknutí za oponu a jsem zvědav co mě čeká do budoucna pokud vytrvám.

Zde psané recenze s obdobnými pocity https://arielhudnall.com/2014/01/10/nine-princes-in-amber-a-review/
a https://www.eyrie.org/~eagle/reviews/books/0-380-01430-0.html

A YT https://www.youtube.com/watch?v=UaRqjFIU3KU a https://www.youtube.com/watch?v=diwPy1VDMXQ (Fajn doplnkove AI ilustrace)

Upřímně jsem zvědav, jestli znovuvydání bude “hit or miss” pro Argo a náklady se pokryjí z nostalgie, či série přitáhne I nové, mladší čtenáře.

VANEK: Zajimave, asi zalezi na co clovek v jakem obdobi narazi, protoze z meho pohledu se Kulhanek propracovnosti ani neblizi. Ale asi jak psal Castor, bylo toho malo.

Samozrejme muzu..."knihu vydal..." lepsi?

FRIZER: Mě Žamboch nikdy nebral (možná bych ještě i někde našel, co jsem tehdy psal o Na ostřích čepelí), ale chápu, proč se to lidem líbilo; takový fantasy Kulhánek z Wishe, kdyby se bral smrtelně vážně.

Hele, nemohl bys nepsat "kniha vyšla pod nakladatelstvím"?

FRIZER: Přesto se ale hodí k tomu víc než obálka nového vydání Legendy od Euromedie. To je podle mě těžký přešlap a patří to o dvacet let zpátky. Já bych se na jejich místě bál, že to odradí mladé čtenáře a koupí to jen ti, co už to četli.

Mně kdysi od čtení zprvu odrazovali Kirbyho komiksové obálky na Zeměploše, zdáli se mi přeplácané a hloupé. Naštěstí jsem si ten názor nakonec opravil, jak na Kirbyho, tak na Pratchetta.

FRIZER: Jasný. Já to vnímám tak, že dřív se u nás nerozlišovali subžánry, že jsme měli cca tucet autorů, no tak všechno byla jedna fantastika. A nikdy si u čtenářů nevydupeš oddělení akčních knih od fantasy či sci-fi, jako nikdy nebude oddělena fantasy od romantasy. (Nehledě na to, že spousta lidí nechápe rozdíly mezi samotnými žánry, natož pak podžánry).

Myslím že Žamboch hodně vyházel ze zahraničních vzorů, v jedné z Pevností uváděl za svůj vzor dokonalého vypravěče Gemmella...

FRIZER: Před příchodem Kyši jakožto Kotlety byl Žamboch co do oblíbenosti číslo dva hned po Kulhánkovi. Moje odpověď na tvoji otázku kde je naše parádní fantasy je taková, že dlouho u nás moc autorů nebylo a ten boom je záležitost posledních let, kdy nakladatelé raději volí tuzemské autory. Tady jsi neměl ve fantasy nikoho jiného než Žambocha, Šlechtu, Medka, Mosteckého, Neomillnerovou, Lukačovičovou, Rečkovou a několik dalších, spíš méně výrazných. Komerční úspěch měla ale stejně jen trojice Kulhánek, Žamboch, Šlechta. A od sousedů Červenák.
Teď v posledních letech teprve vidíme nějaký rozmach v naší fantastice.

(Nakladatelství je Klub Julese Vernea - Poutník byla jeho edice).

Dnes si dáme pár místních autorů.

Bronzová věž- Petr Jaroněk

Žánrově by šlo řadit jako Dark Fantasy (Grimdark označení pod kterým je kniha tlačena je hodně nadnesené)

Kniha vyšla měsíc, dva zpátky pod nakladatelstvím Mystery Press.

Jedná se o první díl z nejspíše vícedílné série. Tipuji klasickou trilogii, ale uvidíme.

V rámci žánru šlo o poměrně klasické fantasy dobrodružství, které docela odsýpá ale nejsem si jist jestli knížka nabídla dostatek originálních a neotřelých prvků které jsme nemohli vidět jinde.

Postavy- Na začátku se seznamujeme s třicátníkem jménem Red, který má asi již něco za s sebou, ale co konkrétně a o co mu jde se dozvídáme v průběhu knihy. Takový docela nanicovitý hlavní hrdina, jehož směřování nebo resp. hnací motor mi nebyl do konce příběhu zcela jasný. Mery jakožto Redův kamarád z dětsví, tajemný, záhadný, se skrytým potenciálem. A pak relativně příčetný počet vedlejších postav, které naši hrdinové potkávají. Záporák, pár pomocníků atp.

Worldbuilding- Jde o směsici viděných prvků, ale nebylo to úplně zlé. V podstatě máme svět kde jsou moře, tundry, džungle a nějáká ta poušť. Hlavní frakce o kterých se dozvíme jsou varianty na římskou legii a "kmeny piktů" se svou magií. Vše je zabaleno do bronzu, a jakési mytologie o rozvrácení světa padlými bohy a jejich "nadanými" následovateli, zde označování jako zářící.

Příběh – V hlavní lince sledujeme počínání Reda který se vydává najít starobylý artefakt. Do toho sledujeme počínání konkurenční skupiny a v rámci příběhu máme vhledy a kapitoly odehrávající se v minulosti (hlavně v dětství hrdinů), tak, aby jsme si udělali ucelený obrázek. Což je úplně ok struktura, pokud by se některé události zbytečně nenatahovali a jiné naopak téměř nepřeskakovali.

Plusy –Nenáročné dobrodružství s několika fajn momenty. Příslib velkých věcí budoucích. Magie, i když je jí málo, působí docela sympaticky.

Minusy – Mytologie byla do příběhu podivně zařazena a vůbec mě nezajímala. Který bůh toto a ono, kdo byl čí sestra atp. Pointu, resp. jednu z nich, která má být asi překvapivá a měla by vydržet co nejdéle, jsem odhalil během pár kapitol. Takový mix všeho možného, kde nic extra nevyčnívá, ale ani není úplně marné.

***

Tři čtvrtě na šílenství-Jela Abasová

Žánrově by šlo řadit jako Steampunk/Arcanepunk Fantasy.

Kniha vyšla minulý rok pod nakladatelstvím Host.

Řikal jsem si jestli knize věnovat opět čas, když už jsem psal jeden komentář na databázi, ale lehce ho upravím a dám sem...víc času tomuto dílu už věnovat nechci.

"Jak tohle dílo shrnout...čtyři průměrné povídky odehrávající se ve světě, který má v lepším případě autorka v hlavě, v horším případě si pojmy zcela vymýšlí a fabuluje. Rozhodně je čtenáři nepředkládá stravitelnou formou, a řeči o pozorném čtenáři ať si každý strčí za klobouk.

Ono nakonec svět/worldbuilding jako takový není hlavní problém. Dá se poměrně lehce orientovat i když si musí mnoho věcí čtenář dosazovat.

Po první povídce byly dojmy tyto:

Autorka zcela drtí pravidlo o přídavných jménech. Kde je to možné, tak má podstatné jméno min. dvě přídavné, ale obvykle víc. Čímž naprosto drtí pravidlo “Show, don’t tell”.

Z četby vytrhávají naprosto šíléné knižní obraty, i když se to týká hlavně první povídky.

Několikrát samozřejmě "Šíralo", někdo má "Oči měnávě jak opál v oleji", "Výstavně vyhnilé kančí stehno" je opravdu výživné spojení nebo "Sivé sloupořadí lesa", "Třeskl výstřel" a jiné věci mě vytrhávaly z četby.

Angličtina má pro toto skvělé slovo “pretentious”.

Druhá povídka už má jiný styl, jednodušší, ale taky je dost nudná. Jakási variance na obrácený příběh Draculy s motivy Psa baskervillského…v poslední čtvrtině ale najednou přejde autorka do jednoduchých, úsečných vět které málo vysvětlují. Asi jako kdyby se zapojila pošahaná postava z Malazu.

Třetí povídka je asi nejstravitelnější, ale zase se hemží pojmy, které si musí čtenář domýšlet, no a čtvrtá…ta už je úplně mimo. Tam se potkal Kruppe s Iscaralem Pustem a začali vymýšlet příběh.

Čtyři zcela lehce propojené povídky, s jakýmsi “asi jazykovým experimentováním”, s poměrně zajímavým ale nedostatečně představeným světem. Příběhově slabé a délka jednotlivých formátů neumožňuje dostatečnou hloubku postav/charakterů.

Za mě nejde ani tak o příběh, spíše jakési literární cvičení, kde forma zcela vítězí nad obsahem."

(Tímto pro mě ztrácí Magnesia jakoukoliv relevanci v rámci žánru Fantasy, i když vám to může být zcela jedno)

***

Na ostřích čepelí-Miroslav Žamboch

Žánrově by šlo řadit jako Dobrodružné Western Fantasy

Jestli to chápu dobře tak první vydání vyšlo roku 2001 pod Poutníkem a druhé vydání v roce 2009 pod Klubem Julesa Verna. (Je to ale trochu matoucí)

Mělo by se jednat o druhý díl v sérii Koniáš. Za mě jde ale číst zcela samostatně a i jako uzavřený celek na první dojem působí.

Musím říct že jsem byl velice mile překvapen. Od autora jsem četl pár let zpět jen něco o Baklym a dal si ho očividně do špatného šuplíčku. (Rambo brak, lepší než Kotleta, ale pořád osmdesátkový Rambo brak)

No, tak u Koniáše to tak není a rozsahem, propracovaností a příběhem snese srovnání s čímkoliv co vyšlo v žánru za posledních 20 let. Proč lidi radši Kotletu, když tu bylo na trhu dávno něco takového, mi hlava nebere. No nic.

Postavy- Koniáš, šermíř, žoldnéř, nehezký chlap. Vetšinu času sledujeme příběh z jeho pohledu. Vedlejší postavy také supr, hlavně Kowalski (velice zbožný farmářský synek, působící jako ochranka karavany) a ten sirotek na jehož jméno si teď nevzpomenu. (Stejně většina asi zná)

Worldbuilding- Takový ten "končící středověk až raný novověk". Politika, obchodní guildy, namísto zámořské plavby cesta prospektorů z různých sociálních bublin a různého přesvědčení za lepším životem a do toho zamíchaná mrzká šlechta a mnoho žoldnéřů a bojovníků z různých skupin.

Příběh – Hlavní hrdina je najat na ochranu karavany prospektorů a nic samozřejmě nemůže být jednoduché. Zrada střídá zradu, vysoká politika se míchá se zájmy obchodníků a do toho sledujeme několik rozdílných osudů. Od hlavního hrdiny, přes holku která uteče od práce z veřejného domu a nadaného sirotka z ulice, který potřebuje jen lehce popostrčit, až po Kowalského kterému se Koniáš vůbec, ale vůbec nezamlouvá.

Plusy –Chytře poskládaný příběh plný otázek. Střídající se dějové linky. Hlavní postavy jsou uvěřitelné a velmi dobře vyprofilované. Akce je napsaná skvěle. (Možná někdy moc detailně). Příběh má perfektně vyváženou tragiku/naději.

Minusy – Tempo knihy je někdy pomalé až rozvláčné, to tak ale nějak k Westernu patří.

Pokud byl autor takovou věc poskládat okolo roku 2000, tak kde je sakra čtvrtstoletí místní parádní Fantasy?! (Asi ji přejela retardovaná "akční česká škola")

Dnes si dáme Cesty Kabanu-Vojtěch Mokrý

Žánrově by šlo řadit, vlastně ani nevim… “česká fantasy třeba”

Prvně vydáno tento měsíc nakladatelstvím Fantom Print. Předpokládám že jde o první díl ze série, ale uvidíme.

Vlastně ani moc nevim jak bych knihu popsal. Určitě má spoustu zajímavých a zábavných prvků, ale také mnoho věcí které jsou poměrně zvláštní. Určitě jsem mnoho věcí nepobral, takže se určitě dopustím nepřesností.
První část knihy je klasický utěk vyvržence/vyvoleného z domova aby druhá část byla jakési, z mého pohledu, překombinované spiknutí/císařské drama.

Autor zařadil mnoho prvků které jsou poměrně “cool”, aby je vzápětí rychle opustil. Např. díky hlavnímu hrdinovi zahyne jeho přítel, my se ale nedozvíme více než jeho jméno. Hrdina má dva biče což je poměrně neotřelá zbraň, v celé knize je použije ale jen jednou. Poprava rozřezáním pilou je efektivní scena ale k ničemu nevede. Hudebně nadaný “necromant” který ale zahraje jen jednou atp.

Zároveň jde o takový mix slovanských legend a bestiáře prodchnutých severskou mytologíí, jak se to zrovna hodí….nicméně I "Monkey King" se objeví. Je to zvláštní mix, ale asi proč ne.

Co mě zarazilo, je styl, proza, jazyk…whatever. Celé je to takové “basic”, což nemusí být nutně špatně. Řikal jsem si že pro mladší čtenáře, to může být fajn….něco jako Hraničářův učeň….dospělý čtenář co má načteno se nudí ale pro mladší fajn. Nečekejte tedy žádnou hloubku jak v postavách, tak ve světě či příběhu. Opět, ne vždy je to nutné.

Jenže to by tam nesměl dát autor úplně zbytečnou “prc..čku”. Chápu narážku na Čerta s Káčou, jde ale o fantasy, spíše pro mužské, mladší čtenáře….proč to tam vůbec dávat. Nebo tyhle scény tlačí vydavatelé nakažení “romantasy morem”. Nevim, nepochopil jsem.

Takhle to může znít dost kriticky, první část mi ale přišla poměrně originální a měla takový ten správný “slovanský feel”. Čerti, Hejkalové, lapkové, neštastné lásky atp….bez divoženek, blábolů okolo atd. Druhá část už byla dosti rozprostřená a přimíchání Severských legend z mého pohledu neprospělo. Někdo to ale může mít naopak.


Postavy- Ghan, hlavní postava je “vyvoleným” který se provinil a musel utéct ze svého domova. Zatím vypadá trochu jako člověk, jeho domov je ale plný trpaslíků a čertů. Cestou potká Hejkala který se ho pokusí sežrat a zároveň jde po něm nasraná čertice Maves/Maven?! Ta Ghana nahání protože zabil jejího bratra…. ale vlastně je to její vina. Pak zde máme pár dalších postav, kdy poměrně zajímavé jsou fetující opičák a “mluvčí s mrtvými” s mluvícím koněm.

Worldbuilding- Sídlo pod horou plné čertů a trpaslíků. Severská tundra, lesy plné bestií….no a pak jakési císařství které spatříme jen zběžne. Přírodní magie se take mihne.

Příběh – Nejdříve sledujeme Ghanův utěk před pronásledovateli, aby se později perspektiva přesunula na nové postavy a my se dozvědli něco o jeho minulosti a případné budoucnosti.

Plusy –Čerti jsou originální rasou. Slovanské temnější prvky fungují (Hejkal a jeho syn, převtělování do zvířat). Některé postavy jsou velice zajímavé, bohužel se tolik o nich nedozvíme. Ideální pro mladší a začínající čtenáře s fantasy (škoda toho prc…ni). Chci dobře popsané souboje s biči.

Minusy – Pro člověka který má v žánru načteno je to mix nesourodých prvků nakupených na jednu hromadu, jak se to zrovna hodí. Logika trpí. Občasné teleporty postav na místo kde mají být bez vysvětlení. Hloubka charakterů, světa I příběh jsou opravdu základní obtížnost.

Dle mého skromného názoru je prostě třeba vybrat, jestli cílím na mladší čtenáře a odstaranit některé prvky, nebo jestli cílím na starší a zkušenější a pak jít více do hloubky a logiky ve všech směrech. Každopádně mě zajímá, jak bude uchopeno případné pokračování.

Tady případně čtená ukázka https://www.youtube.com/watch?v=bd7fSwFXET0

Trailer na knihu https://www.youtube.com/watch?v=6BNGs725SmA