http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=144&r=mfpraha&idc=1406222
Nechte nás hrát na ulicích, žádali hudebníci. Koncertem
velikost textu:
22. června 2010 0:00
Kdo šel včera večer po Kampě, mohl zhlédnout klidně deset koncertů najednou. Umělci tady hudbou demonstrovali za to, aby mohli svobodně hrát na ulicích.
PRAHA Když si chce Dalibor Zíta zahrát v Praze na akordeon a postavit před sebe klobouk na drobné, nemá nárok. K tomu, aby na hodinu či dvě rozehrál svůj hudební nástroj, musí totiž dlouho dopředu žádat o povolení a připravit si seznam skladeb.
Spontánní pouliční vystoupení umělců v české metropoli jsou proto oproti jiným evropským městům stále velmi zřídka vídanou událostí. „Když jsem si zkusil zahrát třeba na Betlémském náměstí, za chvíli u mě byli strážníci a já musel skončit. Třeba v Paříži, ve Vídni nebo v Bruselu jsou přitom taková pouliční vystoupení naprosto běžnou věcí,“ popsal svou zkušenost Zíta.
Zhruba stovka hudebníků, kteří chtějí tuto praxi změnit, se včera zúčastnila velké hudební demonstrace na několika místech centra města.
Umělci, nebo žebráci?
Zatímco na Kampě nebo v okolí Betlémského náměstí zněla pestrá směs žánrů od jazzu přes folk až po středověkou muziku, lidé podepisovali petici za povolení hudební produkce v ulicích. „Chceme, aby magistrát změnil vyhlášku tak, aby už nebylo nutné žádat o povolení,“objasnil smysl akce akordeonista Zíta, který byl jedním z jejích organizátorů.
V současnosti je podle hudebníků možné získat povolení ke hře pouze na třech místech v centru: v Celetné a Nerudově ulici a na Malém náměstí. V nich je ale kvůli proudům turistů prostor na hraní natolik malý, že se do nich umělci nijak nehrnou. „Když to zkusíte v Celetné ulici, hned jsou u vás majitelé krámků a vyhazují vás nebo pustí nahlas muziku z rádia a vy jdete dobrovolně,“ vylíčil své zážitky další z hudebníků, který se představil jako Emil.
Kdyby magistrát vyhlášku změnil, mohli by hudebníci, ale i třeba divadelníci nebo žongléři předvádět své umění bez složitých byrokratických úkonů. Radní pro kulturu Ondřej Pecha si prý podobnou změnu dovede představit. „Určitě se nebráním žádným nápadům, chtěl bych podobné změny podporovat, pouliční umění do Prahy patří,“ prohlásil Pecha.
Podle něj by však případná změna vyhlášky o pořádku na veřejných prostranstvích musela zároveň dobře zajistit, aby uvolnění pravidel nezneužívali žebráci. Právě jejich aktivitě současná vyhláška brání. „Každý žebrák si potom může vzít ukulele, postavit se na ulici a žebrat, to je hlavní problém, kterému musíme předejít,“ řekl Pecha.
Jednou z možností, jak situaci vyřešit ke spokojenosti obou stran, je vyhrazení některých míst, kde by umělci k vystoupením nepotřebovali povolení. Mohlo by jít třeba o Kampu, vltavské náplavky a další místa v centru města, kde by hudebníci nebránili lidem v chůzi či autům v jízdě. „I to je pro nás přijatelné, o tom, jaká místa by to mohla být, jsme ale zatím podrobně nepřemýšleli,“ uvedl Zíta.
Hrozí až 30 tisíc pokuty
Strážníci přitom tvrdí, že rozeznat hudebníka od žebráka nemusí být pro ně velký problém. V případě, že by vyhláška zavedla místa určená pro pouliční kulturu, žebrání by byla městská policie schopna zabránit. „Strážníci z centra už dobře znají své „klienty“, kteří žebrají hlavně na pěší zóně a v ulici Na Můstku, není velký problém je odlišit od hudebníků. K nim se i dnes snažíme přistupovat tolerantně, ale zákon je nutné respektovat,“ řekl náměstek ředitele městské policie Ludvík Klema.
V současnosti mohou strážníci hudebníkům za nepovolenou produkci dát tisícikorunovou pokutu, ale pokud odmítne zaplatit na místě, může mu úřad vyměřit až třicetkrát víc. Zatímco podle Klemy strážníci často umělce pouze z místa vykážou, hudebníci tvrdí, že pokuty nebo zabavení nástrojů nejsou vůbec výjimečnou věcí.
Aby si tedy mohli zahrát, musí zaplatit několik set korun za zábor a poslat seznam skladeb Ochrannému svazu autorskému, který pak vybere další poplatek.