Za ukázkové vysoké školství se dost často dává Finsko, kde se školné neplatí, pokud mluvíte o motivaci flákačů atd., tak u chudých rodin, žádnou motivaci nepotřebují, jak jsem již naznačil, jelikož studium i bez školného je tak finančně náročné, že to je motivace sama, u bohatších studentů může jako motivace sloužit to, že se zvedne úroveň spoluúčasti při překročení limitu..v dnešná době se platí na bakalářském studiu pátý rok a na magisterském třetí rok - zdarma je tedy 3 + 1 a 2 + 1 na magisterském, dále by se mohly například zpoplatnit třetí nebo vyjímečné termíny u zkoušek. Celo roční školné je nesmysl, jak v otázce motivace, tak v otázce zlepšení vysokoškolské výuky, tak v otázce zlešení financování vysokoškolské výuky, jediné, kde by potencionálně mohlo hrát kladnější roli je ušetření státního rozpočtu, ale to jen v případě, že naprostá většina studentů by dosáhla hned po studiu průměrného příjmu, ale i tak by to byla úspra zanedbatelná nebo téměř žádná, jelikož by se musely zavést nové úřady, které by se zabývali administrativní prací, která nutně vznikne se zavedením odloženého školného (na to ostatně upozorňovali i majstři z TOP09, když chtěli zavést přímé školné).

DAKOWBOY: K té progresivní dani: "V systémech s malým podílem dospělých s vyšším vzděláním začala dynamicky růst poptávka nově nastupující mladé generace (v některých východoevropských zemích šlo navíc o silné demografické ročníky) terciárním vzdělávání, na což vysokoškolská politika dokázala reagovat až s několikaletým zpožděním. Nejenže se tlak na získání vysokoškolského vzdělání přirozeně nejdříve objevil u rodin s tradicí vyššího vzdělání, ale navíc se při nezbytné
selekci v nabídkově orientovaném systému prosadili především zájemci s příznivějším (více podporujícím) rodinným zázemím a s vyšším ekonomickým, sociálním i kulturním kapitálem (například Shavit, Arum a Gamoran, 2007)." (Citace je z práce "Nerovnosti v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice a v Evropě", kterou vypracovala UK). Díky tomu, že za bolševika se tu uměle držel nízký počet vysokoškoláků, tak byla po revoluci vysoká poptávka po vysokoškolácích - tudíž vysoká škola rovnala se vysokému postavení a dobře placenému místu, proč by lidé, kteří dnes vydělávají statisíce díky tomu, že minulý režim držel nízký počet vysokoškoláků a vysokoškolákům studium platil, nemohli v současnosti přispět na vysokoškolské studium, když pro ně bylo daleko výhodnější, než pro dnešního vysokoškoláka? Dnešní boháči, kteří převážně zbohatli po 89 jsou z 90% vysokoškoláci. Podle dalších sociologických studií dnes na trhu práce nerozhodují znalosti ani diplom tolik jako známosti, nejvíce známostí, které zajišťují lukrativní místa mají právě tito lidé a právě jejich děti tyto místa obsadí, kde je tedy nespravedlnost progresivního zdanění? Jak si říkal sám - je to v podstatě školné, ale takové školné, které se neúrokuje a nikoho nezadlužuje.

Budu sem dávat rovnou linky na zajímavé odkazy: http://www.ukacko.cz/odlozene-skolne-ne-pro-spinavy-zisk

DAKOWBOY: V čem je progresivní zdanění nespravedlivé? Máme asi jiné pojetí spravedlnosti. Přístup ke vzdělání se zavedením školného zůstává stejný, stejně jako přístup k dovolené na kanárských ostrovech - může tam letět každý kdo na to má. Průměrný plat je nějakých 18tisíc měsíčně, jakmile dosáhne tohoto platu chudý student, který se beztak zadlužil už při studiu, aby měl na jídlo, nájemné atd., který se bežtak zadlužil aby mohl mít rodinu a nějaké zázemí pro ni, student najednou bude navíc zatížen platbou školného, což nejednoho člověka může přivést k bankrotu nebo spíš nejednoho člověka odradí od toho aby studovat vysokou školu vůbec šel. Pokud chceš mluvit o spravedlnosti, tak bych akceptoval školné v případě, že by student odložené školné platil až v momentě dosažení průměrného platu vysokoškoláka, ne populace a to za takových podmínek, že lidé co by dosáhli vysokoškolského titulu a průměrného platu vysokoškoláka by platili formou zvýšené daně (čím vyšší plat, tím vyšší daň) a platili by i za vysokoškoláky, jenž průměrného platu nedosáhli. jestliže školné bude nízké jak vláda slibuje, tak školám nepřinese zásadní obnos, pokud stát sníží odvod peněz školám, tak o to, co přijde z rukou studentů, takže s finacemi budou vysoké školy, tam kde byly - v prdeli. A pokud stát zanechá dotace školám, které měly doposud a školné bude jakýmsi bonusem, k snížení zadluženosti státu to nepovede. Navíc školné je skoro stejný systém financování jako "peníze za studenta" - školy budou nabírat co nejvíce lidí, aby měly co nejvíce peněz - tím se masifikaci a devalvaci diplomů nezabrání. Ten zbytek, který bude doplácet erár bude vyšší, než kdyby se školné neplatilo, jelikož bude navýšen o úroky z kterých bude těžit prachy finanční sektor. Kdyby se pracovník vzdělával čistě jen kvůli sobě, tak téměř nepotřebuje školu je dokázáno, že naprostou většinu vědomostí stejně člověk nabyde z knih, rozhovorů a praxe, které má nebo může mít i bez školy, jde o nátlak pracovního trhu mít diplom - ne znalosti, proto také dochází k zakupování si diplomů. Podle tvé mantality by měli být placené i střední školy a základní. Samozřejmě i zdravotnictví, jelikož zdravý člověk se lépe uplatní na trhu práce, tudíž je to investice do budoucnosti. Proti severským státům nebo třeba německu z 60. let zaměstnavatel platí malé daně. Nehledě na to, že nechci ani počítat náklady, které bude platit stát za zřízení nových byrokratických struktur, které budou školné monitorovat, kontrolovat, příjmat a které na vše budou dohlížet.

HANOCRI: Předem, progresivní i regresivní zdanění jsou nespravedlivá, ale to odložme stranou.

Přístup ke vzdělání samozřejmě v případě zavedení odloženého školného zůstává stejný, vstoupit může kdokoli odkudkoli. Jediný rozdíl je v tom, že školy budou více placeny z peněz vystudovaných a nadprůměrných studentů a nikoli z rozpočtu. To je tedy motivace pro školy, aby připravovaly lepší studenty. Pro státní rozpočet je to úleva, protože se sníží výdaje na vzdělání. Nic se na nikoho nepřenáší, státní rozpočet je tak jako tak složen z financí odevzdaných lidmi. Jde jen o drobnou změnu s tím, že část zaplatí nadprůměrně vydělávající a zbytek doplatí erár. Součet zůstává stejný, motivace škol vytvářet podmínky pro stáže a praxe se zvýší. Teď k zaměstnavateli, on už platí vysoké daně za své pracovníky, ale pokud tito nemají vzdělání, vyhodí je a najme jiné.

Pracovník se přece vzdělává kvůli sobě ne? To není nutné zlo a klidně může shnít u lopaty, když je mu libo. Pokud ale chce se uplatnit, měl by být strůjcem svého osudu a ne čekat s nataženou rukou, kdy mu teda kdo zaplatí školu. Jde o změnu mentality k uvědomění si, že škola není zadarmo. A samozřejmě, zaplatí to ti samí, tedy lidé, jen jinak, lépe. Proto jsem pro školné.

DAKOWBOY: Zaveďme rovnou progresivní zdanění - daňoví poplatníci nebudou muset tak platit úroky za studenty co nedosáhnou průměrného platu. Nic není zadarmo, ale jsou věci, které jsou soukromé a věci, které jsou považovány za veřejé, proto by veřejné věci, které jsou jedním z předpokladů demokracie (rovný přístup k zdravotnictví, ke školství, média vysílající i nerentabilní programy a informace, určité sociální jistoty a předcházení sociálnímu napětí) placeny z veřejných zdrojů. Lidé vzdělaní by měli veřejnosti splácet svůj dluh svými znalostmi a prací, to, že to tak není a proč to tak není je na jinou a delší debatu. Dělat z věcí veřejných věci soukromé znamená jen přenášet finanční zátěž z firem a korporací na lidi. Ne jen zaměstnanec potřebuje zaměstnání, ale i zaměstnavatel zaměstnance, proto by zaměstnavatel měl platit vysoké daně, které jsou na vyškolení jeho zaměstnance, zaměstnanec by však měl být vyškolen podle idejí univerzity nejen pro danou práci, ale i pro aktivní občanský život. Proto je také jednou z možností rozdělení vysokých škol na univerzity (které jsou nezávislé) a polytechnikcé školy (které jsou propojené se soukromým sektorem), jako to je třeba ve Finsku. Nic není zadarmo a do teď ani nebylo, bavíme se o tom, kdo by co měl platit a proč. Ani bez školného není vzdělání zadarmo. Školní nezlepší kvalitu vysokoškolské výuky ani výrazně neodlehčí státnímu rozpočtu. Proto jsem proti školnému.

Ještě abych doplnil, vždy, když se vede nějaká takováto debata je lepší, když se uvede konkrétní případ, aby byl člověk schopen empatie. Představte si studenta, který je z rodiny ze střední třídy s relativně dobrým platovým zázemím, dostává od rodičů 5500kč měsíčně, což rozhodně není málo. 2500kč dá za nájem. 300 - 500kč za telefon. Za cesty na přednášky v jiných městech, za cesty domů a za cesty za kulturou, které jsou dá se říci také vzdělávací dá dejme tomu průměrně 500kč měsíčně, což když nežije v Praze není nikterak moc, to jsou dva výlety. Vaří si sám, protože je vegan, občas něco sebere z kontejneru, nebo kupuje zlevněné zboží, jídlo na den ho vyjde na 200kč (což podle mého není moc) - včetně pití. Sám se stravuje průměrně 20dní v měsíci = 20 x 200 = 4000kč. Tentot student raději nechodí za přáteli di hospody, aby jste mu nenadávali, že místo učení chlastá. Jsme na 7500kč. Tento student si sem tam přividělává, ale nemá stálý pracovní poměr, protože se chce věnovat škole naplno. Peníze co si vydělá nemůže dát do fotografování, malování, do svých koníčků, ale splácí jimi své dluhy. Myslíte, že není dostatečně motivován skončit co nejdříve? Je od Vás hnusné, že těmto lidem nevěříte. Je to stejné jako říkat, že učitelé, by lépe učili za vyšší plat, i kdyby měli stejné závazky a povinnosti jako doposud. Já učitelům rozhodně křivdit nehodlám a myslím si, že velká část z nich neučí, proto, že by se jinde neuchytili, ale že je pro ně daný obor životní láskou a tak snesou i almužnu a horší životní podmínky. Než začnete srát sračky o motivaci, tak se zamyslete. Jsou studenti, co jsou na tom ekonomicky ještě hůře. Částka za jídlo se dá snížit, ale za jakou cenu?

Všichni tady argumentujete hlavně tím, že školné je motivace. Myslíte si, že i zvýšení poplatků u lékaře povede k tomu, že lidé začnou žít zdravě? Myslíte si, že se lidé z Ostravy a podobných regionů přestěhují, že lidé, kteří žijí u rušných komunikací se přestěhují, že lidé co nemají na to aby si kupovali bio výrobky a kupují tu nejlevěnší GMO zeleninu, že najednou začnou kupovat bio? Že kvůli tomu začnou krást? Přemýšleli jste někdy nad tím, že jsou i jiné alternativy, které tolik neznevýhodní sociálně slabé? Ano nedostatečný zájem o studium, snaha o to jen získat titul, málo prostorů, málo financí, masifikace, devalvace titulů jsou problémy na kterých se shodneme, ale nevím proč se nad tím nezamyslíte a demagogicky přejímate jeden jediný návrh řešení, který je vám cpán současnou vládou. Navíc řešení, které podle mého nic nevyřeší. Maximálně prohloubí sociální stratifikaci psolečnosti, ostatně jako všechny reformy, které nás čekají.

SHDW: Tahle početná skupina lidí, je čím dál méně početnější. Tady jde o to, proč školné vůbec zavádět? Čemu pomůže? Proč probíhají snahy ho zavést?

„Českem má otřást prudká reformní vlna, která se dotkne takřka všeho. „Nepůjde jen o to, že se změní například vzdělávací systém, musí se změnit společnost,“ prohlásila dosluhující ministryně školství a zároveň představitelka platformy Kopicová.

Dohnat a předehnat Tón reformátorů je sebevědomý. Hovoří o „nezbytných reformách“, soudě podle jejich mediální prezentace mají však v plánu spíše ideologicky zakotvenou revoluci v hodnotách a institucích. Jejich plány se vyznačují pozoruhodným budovatelským nadšením – stačí přijmout tu pravou, odborníky naordinovanou cestu, a Česko dožene (ne-li předežene) nejvyspělejší země EU. Sebevědomí reformátorů dovoluje přehlížet informace o tom, jak podobné reformy až příliš často dopadly v zahraničí. Průkopníci deregulace a neoliberalismu, Spojené státy a Velká Británie, mají dnes nejen privatizované veřejné služby a zvyšující se sociální nerovnosti, ale i zadluženou státní kasu k tomu (zatímco státní dluh České republiky činil v roce 2009 32,8 procenta HDP, v případě Velké Británie to bylo 68,5 procenta a v USA 52,9 procenta).“

http://www.lidovky.cz/krasny-novy-reformni-svet-dcv-/ln_noviny.asp?c=A100615_000044_ln_noviny_sko&klic=237504&mes=100615_0

SHDW: Podle sociologa Boudona se člověk o svém vzdělávání rozhoduje na základě racionálního kalkulu. Dělaly se na to i studie, tuším, že ve francii, v kterých se dokázalo, že žáci se stejným známkovým průměrem se rozhodují různě o tom, zdali budou pokračovat ve vzdělání a potencionálně v jakém, podle jejich sociálně ekonomického statusu. Žáci z chudých rodin jdou po základce raději na učnák, protože by pro ně neúspěch na střední škole znamenal daleko větší ztrátu a znevýhodnění, které je silnější než výhody, které by potencionálně získali zdárným ukončením studia, a to platí i u vysokých škol. Zatímco děcka z bohatých rodin, byť z horším prospěchem to mají naopak, ty to prostě zkusí vždycky. Nehledě na to, že univerzita podle mého názoru není pouze přípravou na lepší pracovní místo a lepší plat..není přípravou na trh práce, ale je pokračováním rozvoje osobnosti a kritického myšlení, proč by chudí měli být o toto ochuzeni? Jakékoliv zadlužení a jakákoliv půjčka je pro chudé risk ať bude sebemenší. Navíc malé školné nevyřeší sučasné problémy vysokého školství, tak proč ho zavádět? Jde o to, že samozřejmě první forma školného a reformy bude mírná a akceptovatelná, protože je vždy lehčí prosadit zvýšení školného, než prosadit samotné školné. Jsou jiné alternativy, jak kvalitu výuky a vysokých škol obecně zlepšit. Argument, že školné zajistí větší snaživot studentů je celkem lichý a žádnou studií nepodložený, proto se divím, že je tak často používaný. Bohatí, kteří jsou schopni odejít na soukromou školu, kde platí 40 tisíc školného a víc, pokud na veřejné škole neuspějí, nebudou o nic snaživější než doposud. Pro chudé je studium na vysoké škole takovou finanční zátěží (bydlení, strava, knihy, poplatky za mhd, knihovny atd.), že jsou motivováni už nyní a školné tuto motivaci nezvýší, obávám se, že naopak je demotivuje k tomu, aby studovat šli. Bohatí diplomy potřebují kvůli tomu, aby mohli získat práci, která na ně již čeká, kterou jim zajistili jejichj příbuzní, známí atd. Chudí studují proto, aby nakonec dělali práci středoškoláků nebo proto, že se prostě vzdělávat chtějí a o studium mají zájem, tak proč je od toho odrazovat?

MIRA_KA: Pokud stat nabidne rozumny pujcky (tzn. navyseni jen o inflaci), chytry lidi bez financi si na to pujcej a budou motivovanejsi studovat poradne. Pochopitelne zustane pocetna skupina lidi, pro ktery penize nebudou problem...a pokud chtej studovat jen pro titul, tak at si to zaplatej.

Jakym zpusobem bude stat schopnej zachazet s vybranejma penezma uz je otazka jina, kterou si v tuhle chvili netroufnu predvidat.

SHDW: Co je příčinou toho, že lidé studují pro titul? Změní se zavedením školného to, že někteří, obzvláště ti, jimž nedělá placení školného větší problém, vzhledem k sociálně-ekonomické situaci, ve které se nacházejí, budou chtít dostudovat hlavně pro získání titulu? Pakliže je titul predisponován jako postupka na vyšší posty ve statusové hierarchii soudobé společnosti => lépe placená místa, zajištěné lepší uplatnění na trhu práce, což je ale vzhledem k masifikaci titulů hloupost, nabádá to k tomu. Výběr toho, kdo bude studovat, by neměl záležet na jeho sociálně ekonomické situaci, ale na jeho potenciálu a vůli získávat vědění. Školství na školném nevydělá, stát sníží dosavadní příjem škol, vzhledem k přítoku peněz odjinud. Nicméně státnímu deficitu školné také nepomůže, stát bude poskytovat balík peněz na půjčky těm, kdo budou ochotni to risknout a půjčku na studium si vezmou. Nejvíce na tom vydělají bankéři a finančníci, kteří budou s půjčkami operovat.

CROAN: jj, jsem student a zavedeni skolnyho v rozumny mire podporuju. masovy vzdelani jen vedlo k poklesu kvality a velka cast studentu (napr. VSE) to dela jen pro titul, snazi se jen s minimalni snahou projit.

cha, kdo psal ten komentar? Jan Keller? sociologie divadla demago aneb zaveďme platy studentúm, také pracují? lol
všechny ty argumenty jsou k smíchu to ať se na mě Jan nezlobí...

školný je imho opravdu dobrá motivace... člověk si to rozmyslí a ubyde těch, co se vezou jako věčný studenti... na Oxfordu taky nema stipko kazdej...:D a minimalne filda by aspon mela prostredky na rozsireni svych řad, možná by místo 30ti lidí na ty žádaný obory na rok měli aspoň 50 míst a nabidka by se o trochu vic priblizila poptavce... Protoze na to nejsou penize konci 80 % schopnejch studentu, ktery by ten svuj vysnenej obor bezpecne dali , v nejakym jinym studentskym modu, ktery je nebavi, ale lepsi nez nic.... Hodnekrat jsem zazila prednasku Soukupovi Kulturologie v miniučebně nacpaná na zemi, protože tam nemaji lepsi moznosti...andragogika a psychologie... scifi...
vzdelani je hodnota, o ktery by mel clovek premejslet, jestli stoji za to. nemela by to bejt samozrejmost a otrava ale naopak odmena..
navic. cvaknout 1500 mesicne zvladne kazdej, kdo chce...

MAKAK: naprostej souhlas

no,uvidíme co se z toho vyklube:-))

SHIMPOSTROJ: Takze za prve - moje reakce nebyla na skolny. Spis na to, ze jak nekdo muze zavest skolny a zaroven studovat kdyz je zavedeny? Podle tyhle logiky by nemohlo vzniknout nic novyho, protoze by lidi, co to zavadi, zit v dobe, kdy uz to zavedeny je.

A pokud mam bejt vtazenej do tyhle slaboduchy diskuze, nic neni zadarmo. NIC. Zvykejte si na to. Koncept odlozenyho skolniho je naprosto spravna vec. Z definice, skolu zaplatis az se dostanes nad prumer platu. Pokud ses luzr a nemas na to, stat to za tebe zaplati stejne, jak to dela dodnes.

Jedeme dal, pokud se dostanes nad pumer, cemu za to vdecis? Zrejme asi ty skole, kde si vystudoval ne? Je tedy fer ji to splatit. A navic, v dnesnim rezimu plati skolne de facto vsichni, cela populace z dani. Takze by si to zaplatili "ti bohati", jak je dneska v mode tvrdit. Je to vlastne tak trochu progresivni zdaneni..

Jeste neco?

DAKOWBOY: jestli se ti chce za studium platit,jdi na soukromou školu,školy veřejné mají být dostupné pro každého-tedy zadarmo,nevím,co je na tom špatného..