http://www.zvedavec.org/komentare/2015/02/6352-banksterska-internacionala.htm
"Přestože modernímu publiku lze snadno vnutit obrázek Ruska a Spojených států coby věčných rivalů ve stylu Říma a Kartága nebo Ivana Draga a Rockyho Balboy, neměli bychom zapomínat, že původně šlo o spojence. Od vyhlášení americké nezávislosti přispívalo rusko-americké přátelství k míru a bezpečnosti obou zemí více než jeden a půl století. Kateřina Veliká chytře podpořila nezávislost amerických kolonistů, kterým se podařilo osvobodit se z područí vykořisťovatelské oligarchie jednající skrze britskou Korunu.
Ve válečné vřavě Americké občanské války vyslal osvoboditel rolníků car Alexandr II. svou flotilu k americkému atlantickému a pacifickému pobřeží, aby už v zárodku utnul francouzské a britské intervenční choutky.
Ve světě Realpolitik, kde je nejsilnější bernou mincí účelnost, bývají aliance utvářeny kolem společného nepřítele. Pro Rusko a USA nebyl tímto nepřítelem jednoduše jiný národní stát kalibru Francie či Británie, ale finanční internacionála, odhodlaná ovládnout svět skrze prohnané podvody, války a revoluce. Od 17. století se na Západě k moci dostávaly bankéřské dynastie nejprve Rothschildů, později Morganů, Warburgů a Rockefellerů. Jejich zamýšlené globální impérium pracovní síly bez hranic a pohybu kapitálu – dnes propagované jako otevřená společnost miliardářskými spekulanty jako George Soros – už tehdy nabývalo konkrétních obrysů. Proto se mohly mladé Spojené státy – sice osvícenský projekt, ale dosud ne pod kontrolou bankéřů – a imperiální Rusko sjednotit za svobodu svého lidu a proti útokům moci peněz."
„Srovnat hory, aby byly jedna jako druhá, je dobrá myšlenka, vůbec ne k smíchu. Jsem pro Šigaljova! Pryč se vzděláním, dost vědy! I bez vědy vystačíme s materiálem tisíc let, ale musí být nastolena poslušnost. Světu chybí jediná věc, a to je poslušnost. Žízeň po vzdělání je už žízeň aristokratická. Jen co se objeví rodinka nebo láska, hned je tu i touha po vlastnictví. My tu touhu vymýtíme: pustíme do světa chlast, klepy donašečství. Dáme do oběhu neslýchané neřesti. Každého génia udusíme ještě v plenkách. Všechno se uvede na společného jmenovatele, bude úplná rovnost…. Otroci musí mít vládce. Naprostá poslušnost, naprostý nedostatek osobitosti, ale jednou za třicet roků Šigaljov předepisuje i křeč a všichni se najednou začnou navzájem požírat, až po určitou mez, jenom aby neměli dlouhou chvíli.“ (F.M.Dostojevskij – Běsi, LEDA 2008, str. 396)