Udělej to někomu!
Asi to ani nemohlo být letos jinak. Po loňském podzimu kdy jedna z tváří KRIZE ukázala svou otevřeně rasistickou podobu. Jsme cikáni, protože každý z nás se může stát vyděděncem. A podmínkou není být černý. Nevšimli jste si, že většina lidí na ulici, bezdomovci jsou bílí?
V tom se od romské menšiny odlišujeme, o své nejbližší se nezajímáme a příliš často je necháváme umírat na ulici. U cikánů, bílých i černých funguje ještě něco, na co jsme my „civilizovaní“ zapomněli. Komunita, kmen. Vlastně to někteří z nás objevili oklikou, přes fenomén, který dorazil do Česka začátkem devadesátých let ze západní Evropy. První soundsystémy vznikly i díky spojení, které mělo v Anglii své kočovné kořeny a tak znovuobjevily sílu kmene a pospolitosti.
Nebylo náhodou, že se tak stalo v době, kdy čelili podobnému tlaku jako my dnes tady. Tlaku atomizujícímu individualismu, co by nástroje vychytralé moci. „Neexistuje nic takového jako společnost, jsou jen jednotlivci a jejich rodiny,“ prohlašovala jistá anglická lady, jejíž poslušný žáček dodnes vládne místnímu státečku. Většina z těch, co někdy zažila svobodnou párty na louce, ví, že je to nesmysl.
Kmen funguje právě proto, že nerespektuje pravidla, která se nám snaží vnutit současná mašinérie sobectví, bezohlednosti a omezeného tupého pořádku: „Starej se jen o sebe!“ „Urvi, co můžeš!“. To v komunitě nefunguje. Cení se spolupráce i soudružnost. Cení se, udělat něco pro někoho, jen tak. Z dobré vůle. Protože jedině tak můžeme odolat všem rizikům, která na nás číhají v tomto krásném i nebezpečném světě.
Do it to someone else!