Kračun, (též Hody, Koleda) je slovanský svátek zimního slunovratu, s příchodem křesťanství nahrazený Vánocemi.
Zimní slunovrat byl u Indoevropanů tradičně oslavou zrození slunečního božstva, u Slovanů nejspíše Dažboga. Jeho slunovratové jméno mohlo být Božić, tedy "boží syn", jak se nazývá Štědrý večer v srbochorvatštině a makedonštině
Věřilo se, že o půlnoci se mění v potoce voda na víno, dobytek hovoří lidskou řečí, otevírá se nebe a na zem přicházejí dušičky a andělé. Pro ně se pekly koláče – duše (Pohronie), na stole se nechávaly drobky nebo bochník chleba.
Zároveň je však slunovrat časem, kdy je moc slunce nejslabší a naopak mají navrch síly podsvětí. Po zrození nového slunce za svítání 25. prosince tedy následovalo dvanáct dní, tedy až do Tří králů, označovaných jako nečisté. Toto období je náhradou za dvanáct měsíců kdy vládne Dažbog, a vládne jim bůh podsvětí Veles. Po celou tuto dobu byl zakázán sexuální styk a také domácí (ženské) práce (Boží matka se musela zotavit po porodu). Poté se vrátil do světa pořádek a na dveře domů se malovaly ochranné kříže.
Důležitou součástí oslav bylo pálení ohňů, pro jejich očistnou funkci a jako ochrany proti silám podsvětí.
Kračun – Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kra%C4%8Dun
Zimní slunovrat a staří Slované
http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2007120002