Oranžoví a velká šachovnice
Petr Luc
28.1.2005
Podle sdělení odborníků British Helsinki Human Rights Group, skupiny dohlížející na dodržování lidských práv, na Ukrajině docházelo k iregularitám nejvíce v druhém kole voleb 21. listopadu. A to jak ze strany proruského kandidáta Viktora Janukovyče, tak i proamerického Viktora Juščenka. Ani nové volby 26. prosince nebyly ideální (psychologický nátlak, pro starší lidi obtíže se dostavit, atd.)
Podvodů bylo víc ve prospěch Juščenka, přesto se v západních novinách psalo pouze o podvodech Janukovyče. Pro Bushe a pro Poláky skutečným vítězem mohl být pouze jejich kandidát, i když se umístil na druhém místě. Výsledky druhého kola nebyly ještě oficiální, nedočkavý Juščenko s rukou na ústavě a na bibli skládal prezidentský slib v parlamentu... když poslanci odešli!! Tuto klukovinu jsem viděl na EuroNews.
Není pochyb o tom, že předchozí Kučmův režim byl málo demokratický; po pádu Sovětského svazu většina Ukrajinců žila bídně a ke vzniku opozice postačilo slibovat jen světlé zítřky. Poslední dva roky se však hospodářská situace Ukrajiny zlepšovala a zdálo se, že premiér Janukovyč uspěje zemi vytáhnout z marazmu. Opozice přijala nabídku od Ameriky a povolala na pomoc profesionální revolucionáře z Bělehradu.
Pomerančový puč skončil úspěchem, o tom jsem psal na Trampské niti. První dáma má americké občanství, vítěz mluví anglicky, už v listopadu 2001 americký Kongres prostřednictvím National Endowment for Democracy mu platil cestu do USA. To ovšem nezaručuje, že bude na sto procent proamerickým prezidentem.
Je zajímavé podívat se věc z hlediska geostrategie. Ukrajinu s Ruskem spojuje historie, zeměpis, kultura, jazyk; je to jeden z trojice ruských národů, kolébka ruského státu, druhý největší stát východní Evropy (52 milionů obyvatel). Ztratí-li kontrolu nad Ukrajinou, Rusko přestane být euro-asijskou velmocí.
Amerika přípravou revoluce v Kyjevě hrála nebezpečnou hru: "obklíčení" Ruska. Většina okolních států je už v NATO, Amerika má nebo bude mít své vojenské základny v Kosovu, Bulharsku, v Polsku a hledá přístup k Černému moři. Gruzínsko jí nestačí; logicky ohnisko zájmů se přesouvá na Ukrajinu, Azerbajdžán, Uzbekistán...
Pro pochopení amerických cílů je vhodné přečíst si už starší knihu Velká šachovnice (Zbigniew Brzezinski The Grand Chessboard): Nutno balkanizovat Eurasii, zabránit vzniku stabilních politicko-ekonomických vztahů mezi Ruskem, EU a Čínou; mohly by se stát protiváhou americké světové hegemonii.
Spor o kontrolu nad Ukrajinou je přímo spojen s otázkou ropovodu: Roku 2001 Ukrajina dotáhla ropovod z černomorského přístavu Oděsy až do západoukrajinského města Brody (délka 674 km, množství 240 tisíc barilů denně). V dubnu 2004 vláda se rozhodla prodloužit linku až do polského přístavu Gdaňsk s úmyslem vést ropu z Kaspického moře a vyhnout se Rusku. Poláci původně počítali s ropou z Iráku, ale...
V květnu pak přijel George Bush starší a neoficiálně se setkal s oběma kandidáty na prezidenta. V Kyjevě byla i Madeleine Albrightová (cf. New Statesman a jiné noviny). Jenže hned v červnu nečekaně vláda změnila své rozhodnutí: ropa poteče opačným směrem a bude dodávat ruskou ropu z Brodů do Oděsy.
Navržené nebo existující trasy jsou Oděsa-Brody-Plock-Gdansk, Oděsa-Brody-Užhorod-Bratislava-Litvinov-Wilhelmshaven, Novorossijsk-Oděssa-Brody, Oděssa-Brody-Užhorod-Omisalj, Oděsa-Brody-Moldova a konečně Brody-Oděsa. Bližší informace jsou na www.uceps.org.ua.
V příštích 5 – 10 letech těžba ropy v známých oblastech začne klesat a spotřeba Číny a Indie stoupat. Viceprezident Dick Cheney, bývalý šéf Halliburtonu, předvídá pokles o 2 % a vzrůst poptávky o 3 % ročně. Nevyhnutelně dojde ke krizím.
75 % ropy a 35 % plynu, které EU dováží z Ruska a ze střední Asie, jde přes ukrajinské území. Brzo poteče z nových vrtů v Azerbajdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu a dodávky do EU značně vzrostou. Ukrajina se stává figurkou na Brzezinského šachovnici mezi Putinem a Bushem.
Obava Brzezinského z vytvoření Eurasie není planá. Putin se snaží o sblížení s Indií a Čínou, a přijetí Ukrajiny do EU by mu nevadilo, protože zkušenost, kterou tím Ukrajina získá, poslouží později Rusku. Prozatím Evropa Ukrajinu moc nechce a ruští byrokrati se jí nechtějí vzdát.
V Eurasii žije 75 % obyvatel planety a je zde soustředěna většina průmyslu, energie a přírodních zásob celého světa. S výjimkou USA, všechny státy vlastnící atomovou zbraň, jsou v Eurasii. Spolupráce trojúhelníku Rusko-Indie-Čína a EU by dala světu stabilitu a šanci zachránit různost kultur.
Dokáže-li Amerika z Ukrajiny udělat svého satelita, udělá tím vážný krok na cestě k americké nadvládě nad světem. Znemožní tím Rusku využít svých přírodních zdrojů a hrát roli na mezinárodní aréně. Zabrání Číně sblížit se s Ruskem a vymanit se z americké kontroly nad energetickými zdroji planety. Zmaří i pokus Iránu získat ruskou podporu proti hrozbě americké války.
A možná zanedlouho uvidíme proamerické režimy na Kubě a ve Venezueli. V Kazachstánu by se to prý dalo objednat na říjen 2005. Další revoluce je snad už naplánována v Moldávii, jenže pochybuji, že si to Putin dá líbit, má vojska v Transdněstrii. Pro kirgizský puč zatím vymysleli pouze název: tulipánová revoluce.
http://www.zvedavec.org/clanky_1079.htm?PHPSESSID=20b8bef4ebbc91cba8aa1fc41dec8c8c