Hearts on Fire je moje oblíbená skladba, ale zbytek HammerFallu mě teď už zdaleka nebere tolik, jako když jsem na nich s metalem začínal.
Power, speed a heavy metal pro mě má problém, že to všechno zní skoro stejně. Pořád jeden rytmus na bubnech a base. Vokalista, jehož volba příliš těsných kožených kalhot se přímo projevuje na výšce hlasu a nudná sedmiminutová kytarová sóla, která kromě exhibice nepřináší vůbec nic. Nechápu, proč je to tak populární.
I přesto jsou v těhle žánrech světlé výjimky, jako třeba Sabaton, který má tak polovinu písníček dost chytlavejch a navíc hraje skvěle naživo.
-
Na druhou stranu, podobným problémem s nedostatkem kvality trpí vlastně skoro všechny žánry Protože jakmile se stzala muzika komerčním, narhnulo se do ní hafo uch, které se s filozofií "sex, drogy a rock'n'roll" snaží vydělat si. Místo toho, aby přenechali místo těm, kteří dělají muziku proto, že je to baví a těm, kteří muziku dělat opravdu umí.