Ensiferum bez Jariho je srandovní. Na začátku alba je tříminutový instrumentální intro, kde se naznačí melodie a s několika obměnama se zahraje. Tato melodie je pak použita v každé další písníčce na tom albu - akorát jednou se hraje dvakrát rychleš, jednou to hrajou klávesy místo kytary... I typově ty skladby přesně odpovídaj. Jsou to alba jak přes kopírák.
Navíc Petri Lindroos, metalácký missák je taky vtipná osoba. Můj první live koncert byl Norther, když ještě byl u nich a byla to prdel.
Tak či tak je i nové Ensiferum velmi poslouchatelné a dokonce ho mám naposloucháno víc, než toho starého. Ale Jari je prostě Jari.
Doufám, že až konečně domixuje Time, bude epické a úžasné, jak všichni věrní fanoušci čekají. Zatím mi ale proces vydávání připomíná spíš Čekání na Godota ;)