LORIMUS: Aj, no to je z ruky :-)

PAKOK: ve francii kteryho jsem potkal na didgeridoo festivalu.

LORIMUS: A kterej mongol to byl?

STUART_HAMPLE: jj a stejne me jeden mongol ucil jit z uplnyho uvolneni do te techniky-tak ze pohoda-trva to nez se odhleni vazy a nez se uvolni ale pak to slape dobre;)

Při správné technice a "nepřepínání se" nehrozí nic zásadního.
Jen bych chtěl varovat před názory, mnohdy hojně živené, typu "rvi to tam silou, správná kargyra tě musí rozplakat bolestí". Takhle opravdu ne. Jde spíš o dynamiku než o sílu jako takovou. Kargyru (a dobrou, krásně znějící) můžeš totiž zpívat i v pianissimu.

GOBERS: oj! díky za info. Vzhledem k tomu ze na hrdelni zpevu jdu pomalu a jsem opatrnej tak myslim ze pohoda ale jsem moc rad ze o tom vim;)

GOBERS zboznuju mongolske hrdelni zpevy, ah ... mate nekdo neco pekneho ke stazeni ?

LORIMUS: Bavil jsem se na tohle téma s foniatrem a podle něj při takovémhle přecházení hrozí zpěvácké uzlíky (noduli cantorum na wiki nejlépe polsky: http://pl.wikipedia.org/wiki/Guzki_%C5%9Bpiewacze ). Definice o nich praví: "ohraničené reaktivní mozoly, na hranici přední a střední 1/3 hlasivek, hlasovým přetížením při nesprávném (nebo nestandardním, pozn.) způsobu tvoření hlasu". Ty jsou s klasickou západní pěveckou technikou obtížně slučitelné.

GOBERS: zajimava informace ohledne moznych nevratnych zmen na hlasivky-mohl bys to prosim rozebrat vice? velmi by me to zajimalo neb jsem praktikant obou stylu a zatim jsem nepozoroval zmeny(krome pozityvnich) ktere by ovlivnovaly schopnost Evropskeho Al stylu. A jestli neco vis o hlasivkovych vazech tez rad neco prectu-díky;)

LORIMUS: Nehledě na to, že je s naším západním způsobem zpěvu těžko kompatibilní. Pokud se někdo bude věnovat hrdelnímu zpěvu, pak musí počítat s nevratnými nebo jen obtížně vratnými změnami na hlasivkách samotných, které mu pak třeba již meumožní zpívat "normálně" evropskou zpěvní technikou.
"Západní" alikvotní zpěv je právě v tom specifický, že kombinuje alikvoty se západní pěveckou technikou. Je to tedy principielně něco zcela odlišného, než mongolský zpěv hrdelní, jak správně říkáš.

CABOWITZ: Podle toho co sem se ptal jednoho Tuvijskeho zpevaka tak zeny akorat nezpivaji Kargaru(nehlubsi hrdelni styl) jinak khoomai(stredne hluboky hrdelni styl) jsem je slysel zpivat na nahravkach a obcas to byl i sygyt(nejvyssi hrdelni styl-co se tyce vysky alikvot) i kdyz ten zpivaji nejvice muzi. Podle me se alikvotni zpev od hrdelniho lisi tim ze u hrdelniho zpevak pouziva hlasivkove vazy a ty tvori pridavne fregvence a jinou charakteristiku alikvot---u alikvotniho se pouzivaji jen hlasivky a modulace cele zeronancni dutiny(ve zkratce). A tim padem hrdelni zpev je mnohem narocnejsi nez alikvotni neb my evropane nejsme zvikli pouzivat hlasivkove vazy a tak nam trva dyl je rozhybat, odhlenit atd..-

A dobra zprava pro zeny-uz jsem slysel zpivat zeny i kargaru(nejhlubsi hrdelni styl) ale diky tomu ze zeny nemaji tak velky krk(rezonancni dutinu) a myslim ze i hlasivky nejsou tak velke jak u muzu(ale to nevim jiste) tak to nebude znit jak kargara od tlustokrkeho Mongola;)

a jeste jeden dotaz: muzou se napr. khoomai nebo jine typy "drsnejsich" alikvotnich zpevu naucit i zeny? nemaji v tomto smeru nejaka fyziognomicka omezeni?

z koncertu se mi ponejvice libila ta predposleni minimalistika kompozice, co se alikvot tyce tak jsem cekal vice... ale diky za zazitek... :)

LUNGPA: dojedes az 09? tjojo.. tom protivinsky, btw. tedka muýj spoluzak rikal ze mel jet misto tebe a ze nakonec mozna budes zustavat za louží.. =)
sry za OT

LUNGPA: To já taky nejsem a stejně tam jedu. Za rok tam Eben nebude. Na ja... co naděláš...

jinak Shunryu Suzuki Roshi Zenovy pohled na zvuk http://www.youtube.com/watch?v=pHNyCAJXUXE&feature=related

GOBERS: ja ted tak nejak nejsem v cz a dokonce roku nebudu. ale dobrej tip pristim rokem tedy 09 bych do toho i sel...

LUNGPA: http://bohemiacantat.cz

LUNGPA: Tak jestli Tě tohle baví a máš čas na konci srpna (21-24.), tak se přihlaš do ateliéru gregoriánského chorálu na Bohemia cantat. Povede to právě Eben. Já tam budu. Ale doporučuju rychle, plní se ze všech nejrychleji, tenhle ateliér...

nejak jsem se dal do stahovani obalu na svoje mp3jky a kus tohodle streamu tu s vama musim pozdilet.

David Eben Schola Gregoriana



Po celé 19. a 20. století se badatelé pokoušeli pochopit systém křesťanského duchovního zpěvu a podařilo se jim to až nedávno. Jedním z nich byl i muzikolog David Eben. Nespokojil se však s prachem archivů a studoven a koncem osmdesátých let založil pěvecký soubor Schola Gregoriana Pragensis.Ve své činnosti se zaměřuje na interpretaci chorálu podle nejnovějších poznatků o dobové praxi. Ve svém oboru představuje SGP absolutní světovou špičku a rok co rok vydává novou nahrávku. Nejnovější projekt nese název Adoratio crucis. Jde o liturgický obřad uctívání kříže. Skvěle technicky vybavení zpěváci doslova naplnili velký brněnský chrám. Zpívalo se tradičně již při nástupu do presbytáře chrámu - nejprve vyšli zezadu chlapci zpívajíce antifonu Pueri Hebraeorum (Hebrejské děti), poté ze strany „dospělá" Ebenova schola s hymnem Gloria laus (Tobě buď chvála). Přestože bývá ebenovcům občas vytýkáno, že již téměř neúčinkují při liturgii a místo toho jen koncertují, ukázalo jejich brněnské vystoupení, že nejde jen o pouhou prezentaci hudby. Promyšlená totiž není pouze hudební interpretace, nýbrž také vizuální aspekt (liturgický oděv, choreografie) a zejména promyšlený výběr hudby. Vedle antifon, hymnů a responsorií zazněla také postní Improperia (Výčitky). Jedním z vynikajících momentů byl zpěv apokalyptické lamentace Quomodo obscuratum est aurum (Jak zčernalo zlato) jediným zpěvákem. Některé možná překvapí , že se SGP před časem rozhodla splynout se světovým trendem a užívá latiny s italskou výslovností.Večer měl silný duchovní náboj a až na závěrečný potlesk nešlo tolik o koncert jako o postní rozjímání.

Přispěl k tomu i zvuk zvonů z přilehlého kláštera augustiniánů a nečí zcela nekoncertně povykující dítě uvnitř chrámu. Bazilika se ukázala být nanejvýš vhodným prostorem po stránce akustické, architektonické a v neposlední řadě i kapacitní. Pramálo péče bohužel organizátoři věnovali tvorbě tištěných programů. Překlepů v nich bylo vrchovatě a připomínaly dílo začínajících tvůrců samizdatu. Noblesně oděná hudební událost s relativně vysokým vstupným tak bohužel zapomněla vyklepat z botů slámu trestuhodného amatérismu, a odmítla tak stanout mezi nejvýznamnějšími koncertními událostmi sezony v Brně. Co do dramaturgie a úrovně umělců jsou ale akce pořádající agentury absolutní špičkou a středeční koncert to jednoznačně potvrdil.

Adoratio crucis (Uctívání kříže), Schola Gregoriana Pragensis - umělecký vedoucí David Eben, Boni pueri - sbormistr Pavel Horák. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Středa 14. března 2001