Večerní anamnesis
prázdnota noci
očních důlků
defektní cesty
zpřerážených kostí
není veselo pod frýdeckým zámkem
terč reality proražen
jen utkvění na několika málo akordech
s tvou přítomností jsem se nijak nevlekl
protože nadnášela
rozpínala zádové obratle kus po kuse
o barovou židli
do stále stejných pivnic se probouzíme
už definitivně
myslíš že minulost se dlouží v nebytí?
mezi sny přece nelze zabloudit...