Né, to nepotkal, Listere, nepotkal jsem ji a třeba by se našli tací, kteří by tvrdili, že vzhledem k tomu, že lidstvo už neexistuje a navíc tváří v tvář tomu, že jsem skonal, dalo by se z toho usuzovat, že jsem tedy drobínek zaspal.

SKRU: Hůlky z antihmoty?

HNILOB: Zadrž, zadrž! Nechodila s náma oběma současně.

MR3SKA: Ty jsi vtipálek. Myslíš, že ti teď půjčím svoje?

HNILOB mimosiánské hůlky z antihmoty?

MR3SKA: A dva kopečky kafijské zmrzliny.

MINERWA a ať to má šťávu. Jako aerodynamický třesk...

Blíží se konečný úder, meine Kamaraten! Jejich řady jsou prořídlé, morálka podlomená

HNILOB: Učíš se Esperanto už osm let. Jak to, že si ani neškrtneš?

FRK_R23: měl jsem ti říct, až bude čas na opáčko z Esperanta.

FRK_R23: bézva

Vynikající plán, Listere! Skvostný plán! Brilantní plán! A já si myslel, že tě to nenapadne, ovšem zřejmě napadlo. Dobře, tak já tu budu jen tak stát a přiblble se usmívat.

SKRU: Čím se podepisuje do sněhu?

HNILOB: He?! Kde udělali voli chybu?

MINERWA: Jestli je budoucnost už daná - jako v horoskopech a tak - znamená to, že nejsme zodpovědný za svý činy. Že jsme jenom herci, co hrajou svoje role, odříkávaj předepsanej text. Tomu nechci věřit. Já chci řídit svůj život sám a tvůj taky; takže Vás nezabiju, Kassandro. Mizim vodsaď.

HNILOB: Zabils mi bratra!

FRK_R23: Měls dost obrňovacího času!

HNILOB: Ale to je přece důstojnický klub! Sem přece androidi nesmějí!

FRK_R23: Vůbec si jí nevšímejte. Za chvilku je večeře. Budem papkat koko s toastíčkem nakrájeným na malinké kousínky ve tvaru vojáků různých hodností.