SKRU: Tak abys věděl, tohle byla nejhorší ubulená limonáda, jakou jsem kdy musel přetrpět. Dokonce to urazilo i mou zadnici, jež se oprudila, neboť chudinka moje malá dřepěla u tak děsného puberťáckého škváru!

KACHENNA: Viděl jsem „West Side Story“, ten western.

SKRU: Aha, takže ty jsi můj deník už četl.

KACHENNA: Na tom nic není. Jde o dobrou knihu, se spoustou rad, které zabírají.

SKRU: Pořád mi zní v uších, je tak chytlavá!

KACHENNA: Dal bych si něco melodičtějšího. Třeba kompakt se smrtelnym chrapotem chlapa se zhoubnou plynatostí.

SKRU: Usnul hned, jak jsem mu vypumpoval žaludek. Vyspí se z toho, ale to jehněčí nebylo nic moc.

FRK_R23: Všechny znaky tvého rukopisu.

KACHENNA: Krytone, my jsme epikurejci. Putujeme historií a užíváme pouze skvostů, které nabízí.

FRK_R23: Kečup. Dal bych si drobínek kečupu... Jenom lžičku...

KACHENNA: Jak andělské pohoštění! Já mám „vindaloo“, i když nevím, co to je.

FRK_R23: Na dřevěném uhlí grilovaný, česnekem potřený a bude chutnat jako lahůdka. Lahůdka. Lahůdka!

BOODIA: Připadalo mi to, jako hrozné mrhání ho tam nechat, když by se tak bezvadně griloval.

GAUNER: Člověk, muž, běloch. Příčina smrti - střelná rána na hlavě.

HNILOB: a něřikejte "však my to nějak zvládnem"

BOODIA: Stačí, když nebudeme ztrácet hlavu!

BOODIA: Rimmere, na tuhle průpovídku bys neulovil ani mrtvýho koně bez mozku.

FRK_R23: biladirachrlicasmotorydtojidochazikyslikporadnam

HNILOB: Nemluvím rychle, mluvím úplně normálně. To ty, ty mluvíš moc pomalu. Jako bych konverzoval se zfetovaným Paulem Robesonem.

FRK_R23: Určitě, pane? Mluvíte trochu jinak.