SKRU: Z toho bych si hlavu nedělala, fešáku.

SKRU: Tak proto je vždycky mimo!

KACHENNA: Hele, mě fakt mrzí, žes... že jsi prošvihla svýho Davea. „Holografickýho bouráka“.

SKRU: Nechci říct něco nevhodnýho, ale to je absolutně na hlavu padlý.

FRK_R23: Hm, já ti ani nevim. Nás měla na zemák slečna Fosterová. Jednou s náma byla na letním táboře v Ganwy. A já jsem měl stan hned vedle ní. A najednou mě v noci vzbudil takovej fakticky divnej zvuk. Ta si nemyslela, že lidi jsou lepší než stroje.

HNILOB: Občas si říkám, že by sis stroje neměl polidšťovat. Peterson si jednou koupil boty s umělou inteligencí. Chytrý boty se jim říkalo. Byl to dobrej fór. I když jsi byl nadranej přímo jako dělo, vždycky tě dovedly domů. Jednou v Oslu ho ale podrazily a druhej den se probudil v Barmě. Ty boty pak nudilo chodit jenom z hospody každej večer. Prostě chtěly vidět kus světa. Nemohl se jich potom vůbec zbavit. Ať je prodal, komu chtěl, druhej den byly zase u něj. Pokoušel se je zamknout, ale vykoply prostě dveře.

FRK_R23: To je vo držku!

SNOWWHITE: Dost již toho kacířství. Ta monstra budou za úsvitu popravena. A až je popravíte, tak spalte jejich těla a popel mi přineste na stříbrném podnosu. Se sklenkou chlazené minerálky.

FRK_R23: Je v ní půl litru smetany a půl kila másla, pane.

HNILOB: Jenom instantní nudle. Jo a v nářadí ještě jednu psí konzervu.

FRK_R23: Citrónek?

SNOWWHITE: Máš pravdu, Kryťáku. Trochu kaviáru. Šampus a džus. Musíme pryč z týhle pekelný díry.

FRK_R23: Jsou jenom tři možnosti. Jsme pro ni nepřítel, jídlo nebo partner. Zabije nás, sežere nebo přeřízne. Buď ji přesvědčíme, že nejsme loď na jednu noc, anebo vezmeme roha.

BOODIA: Nechme to, je to nebezpečné. Letíme domů.

FRK_R23: kdo najde ponorku

KACHENNA: Ty hraješ tu blbou dobrodružnou hru.

FRK_R23: SKRU: Ta hra je báječná. Pánové, omluvte mě.

MR3SKA: jsi jenom robot, nic vic, nic min, na to nezapominej