HNILOB: Od tebe to fakt sedí, když tvoje nejmilejší knížka je Jak balit holky pomocí hypnózy.

FRK_R23: Na řečičky nejsem, holka, ale vím jistě, že problémy dvou slizek a jednoho androida nejsou v tomhle bláznivém kosmu důležité.

HNILOB: Delfíní pralinky, pečená slůňata, tulení srdíčka nadívaná holubí paštikou. Jídlo hodné císařů!

FRK_R23: Chybí mi cupitavej kanálek.

HNILOB: Máš pravdu, máš pravdu. Můžeš jít vepředu i vzadu a já uprostřed?

FRK_R23: Nechtěl jsem vyvolat paniku.

HNILOB: Tak pozor, zabrzdi! To slovo s „P“ přede mnou ani neříkej.

FRK_R23: Vy pracujete s deskami, pane?

HNILOB: Já už nemůžu. Jsem vyřízenej!

FRK_R23: Jistě. Jít dál. Překročit práh bolesti.

HNILOB: Jen nepolevuj, už to skoro bude!

FRK_R23: Jsem vyřízený
MINERWA:

HNILOB: Láry-fáry, hochu! Radši se vrať do své žumpy, abys měl sílu na svůj celodenní flink.

MINERWA: Týpek, co chodí v tričku i v zimě a ani mu netvrdnou bradavky.

HNILOB: Je tam půl sáčku rozmáčenejch lupínků, sklenička hořčice, tři vodové suchary, shnilý citron, dvě lahvičky octa a tuba mastičky na dásně.

FRK_R23: Pivo není?

(by mě zajímalo, jestli už někdo zhebnul potom, co dostal kolenem do koulí)

FRK_R23: Co jste tak podělaný? Dáme mu přes držku! Hezky kolenem do koulí a zhebne jako nikdo jinej!

HNILOB: Dobrý, může bejt. Nestane-li se něco podivnýho a šílenýho, jako třeba, že když budeme pryč, tak sem naskáče parta rozdováděnejch replikantů lačnících po čerstvý krvi.

FRK_R23: Hráblo ti? To si myslíš, že si oblíknu šedou mimo sezónu? To budu radši viset.

HNILOB: Budeš fakt příšerně zuřit.