FRK_R23: vzdáváme se!!!

KACHENNA: Na Ganymede a Titan, i já letěl tam. Města pořád stejná óóó, jen jedno z nich v srdci mám.

Samota v kosmu vás často dohání k šílenství. Jediné, co mně pomáhá udržet si smysl pro realitu je přátelství s mou sbírkou zpívajících brambor.

DZS: jo, tupec?

DZS: Jedna stará kočičí moudrost, která se sem teď moc hezky hodí, říká: "Co to sakra meleš, ty vořechu?"

BOODIA: RIMMER: Holly, jak by řekl Esperantista: „Bonvolu alsendi la pordiston. Lausajne estas rano en mia bideo!“ A myslím, že víš, co to znamená.

HNILOB: Dobře, co chceš, abych řek`? Jak chceš, abych se choval?

FRK_R23: Vždyť říkám, že jsem to já, Kloister. Vrátil jsem se k vám.

SKRU: Nezdá se mi, že by měl moc zájem. Spíš bych řekla, že je vyděšenej.

FRK_R23: Dokážu vám to, jestli chcete.

KACHENNA: Rozhodně moc velká.

Je někde blízko. Cítím ho. JE TO TEN KLACEK!!!!! Ááááá! Ježišmarjá, já sem tak vynervovanej. Myslel jsem, že je to ten klacek. JE TO TEN KLACEK!!!!!

SKRU: Umíš si představit v co se vyvinula lidská rasa? Pro lidi budeš něco jako sliz, který na počátku vyplavilo moře.

FRK_R23: Možná se narodil jako člověk a cosi se tu stalo, něco, co ho s tímhle odporným způsobem zmutovalo.

KACHENNA: Ty jsi nešťastný, viď?

Dost keců, vy srágory, teď je čas udeřit! Plastikovej pytel se jménem tý zrůdy už čeká a já mu zatáhnu zip. A kdo mi zkříží cestu, dostane napalmovej klystýr!

SKRU: Navrhuju vlítnout na něj a sejmout ho!

A co navrhuješ? Vypustit veku? Víc vlákniny!?

Je šíleně blízko. Budeme sebou házet jako kapka potu mezi půlkama cvičitelky aerobiku.

Á jé, retardéry!