MINERWA: Stačilo by pár drobnejch změn, abysme nezkejsli ve vesmíru.

KACHENNA: Navrhuju vzít laserová děla napálit to do nich.

MINERWA: To poznáš, když je nervózní. Vždycky zmuchlá šálek a hodí ho do odpadků. A to nemyslím polystyrénový, ale plechový!

Rampo, máš chvilku?

FRK_R23: Já vím, že seš mrtvej. Tak kvůli tomu nefňukej!

MINERWA: Listere, já tu ve skutečnosti nejsem! Já totiž nejsem já! Copak to nevidíš? Já jsem svoje počítačová simulace.

FRK_R23: Já doufám, že jsi v jináči, ty šlapáku jeden.

FRK_R23: No a co to je?

FRK_R23: Jenom bych chtěla vědět, o čem si tak povídáte.

MINERWA: Nechat se vojet olihní na prvním rande? Jak bysme se ráno cejtili?

FRK_R23: Tak moment... snad si nemyslíš... tak to ne, já jsem naprosto normální, jo? Já nemůžu bejt na kluky. Ani knír mi nevyroste, když už nic, jenom takový malinkatý chmýří...

MINERWA: Já jenom vysvětluju, že i když časová rovina zmizela, protože je realita nestabilní, tak anomálie z obou rozměrů se sjednotily, aby se ten paradox srovnal.

FRK_R23: Pochopila jsem to až k tomu "prostě".

MINERWA: Ale to nic, bulíku. Mluví z tebe to pití. Euforii už máš za sebou a teď jsi v melancholický fázi.

FRK_R23: Tohle si nenechám vrazit do hlavy!

MINERWA: Nech toho, Krytone. To je rozkaz.

To je Pějme píseň dokola?

Není nad starou dobrou písničku o lásce.

LOVE_DALI: Vyhoď ho, Gilberte, je to pošuk.